Do médií v roce 2020 promlouvaly desítky expertů, kteří však často nenacházeli společnou řeč nejen s klinickými lékaři, ale ani s politiky a s úřady. Museli navíc krotit plané naděje na vysněnou „českou vakcínu“, kterou zkritizovala třeba i Učená společnost ČR.
Podle Otakara Fojta, vědeckého atašé britské ambasády, nebylo v době koronakrize snadné přesvědčit vládu, aby vědecké znalosti naplno využila. „Ukázalo nám to, že věda nejsou jen nové technologie a zázračné hračky, ale že je to postup hledání pravdy a poznatků, proces pokládání si otázek a rigorózní testování hypotéz, abychom je mohli přijmout, nebo odmítnout. Všichni jsme viděli, že postupy vědy nejsou snadné, je v nich řada nezodpovězených otázek, častá odpověď je ,nevíme‘ a poznání se vyvíjí a rozšiřuje,“ uvedl Fojt, který v Česku spatřuje rezervy, jak přenášet vědecké znalosti do tvorby vládních aktivit.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab