Do médií v roce 2020 promlouvaly desítky expertů, kteří však často nenacházeli společnou řeč nejen s klinickými lékaři, ale ani s politiky a s úřady. Museli navíc krotit plané naděje na vysněnou „českou vakcínu“, kterou zkritizovala třeba i Učená společnost ČR.
Podle Otakara Fojta, vědeckého atašé britské ambasády, nebylo v době koronakrize snadné přesvědčit vládu, aby vědecké znalosti naplno využila. „Ukázalo nám to, že věda nejsou jen nové technologie a zázračné hračky, ale že je to postup hledání pravdy a poznatků, proces pokládání si otázek a rigorózní testování hypotéz, abychom je mohli přijmout, nebo odmítnout. Všichni jsme viděli, že postupy vědy nejsou snadné, je v nich řada nezodpovězených otázek, častá odpověď je ,nevíme‘ a poznání se vyvíjí a rozšiřuje,“ uvedl Fojt, který v Česku spatřuje rezervy, jak přenášet vědecké znalosti do tvorby vládních aktivit.
K tomu dodává, že o český výzkum je ve světě zájem; dosvědčují to i citace tisíců článků. Britové mají síť vědeckých poradců na každém ministerstvu.
„Je pozoruhodné, jak tento zvláštní rok ukázal, že mnoho z věcí, o nichž se tvrdilo, že nejsou možné, šlo uskutečnit. Vynikla rychlost navázání spolupráce, takže se prakticky v řádu dní formovaly spolupráce ústící do výsledků uplatnitelných v praxi,“ sdělil pro Lidovky.cz Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury ČR, která podporuje aplikovaný výzkum.
„To vše je něčím, z čeho bychom se měli poučit – méně planých řečí a více reálných pokusů ústících do praxe,“ dodává Martin Bunček z Technologické agentury ČR. Bez základního výzkumu, který podporuje státní Grantová agentura ČR, však průlomové vynálezy nikdy nepřijdou.
Podle držitele ocenění Česká hlava Václava Hořejšího, jenž bádá v základním výzkumu na poli molekulární imunologie, je velmi potěšitelné, že pokračuje trend zvyšování úrovně našeho základního výzkumu – většina týmů v ústavech Akademie věd a na některých fakultách našich předních univerzit je již na velmi dobré mezinárodní úrovni. „V tomto směru došlo za posledních dvacet let skutečně k obrovskému pokroku,“ hodnotí profesor Hořejší.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab