Jsou za námi Velikonoce, nejsvětější svátky roku. Jsou to dny, když člověk vyrostl na venkově a pamatuje dobu selství, a poté sloučení hospodářství a založení JZD a všechno s tím spojené, tak dny, které nikdy nevymizí z paměti. Dny, které sám jako předškolák prožil, které nezná ze sdělovacích prostředků tehdy i dnes. No a právě Velikonoce jsou, nebo měly by být, časem bilancování, hodnocení a zamyšlení nad během světa. A to nejen pro věřící a nás pokřtěné křesťany, ale pro všechny slušné lidi, kteří ale toho jsou schopni. Tož se chci o takové zamyšlení dnes pokusit, a tak pojďme na to. Několik událostí plní média a debatní kroužky v hospodách, na návsích a náměstích.
Razantní změna politiky USA po zvolení Trumpa
Ta první událost, světová a největší, je razantní změna politiky USA po zvolení republikána Donalda Trumpa a jeho nevídaný nástup do prezidentského úřadu v Bílém domě ve Washingtonu. Jeho nejdůležitější kroky bych shrnul do následujících bodů:
– jedná s ruským prezidentem Vladimírem Putinem, sankce nesankce a docela si rozumí
– má názor, že válku na Ukrajině je třeba rychle skončit s tím, že to Ukrajinu nějaké území bude stát a že si Spojené státy vezmou pod kontrolu nerostné suroviny
– vypouští sondážní balonky o připojení Grónska a dokonce i Kanady pod správu USA, respektive k americké federaci
– vyhlašuje americké státní zájmy, cla na dovoz zboží do USA a podporu rozvoje výroby na území USA
– vyhlašuje novou protiimigrační politiku, důraznou zejména na hranici s Mexikem
To všechno s neobvyklou otevřeností, bez diplomatických frází a kliček. Evropská unie, její lídři, jsou zjevně zaskočeni a nevědí jak reagovat, protože prezident Trump svojí přehlíživou politikou uvolňuje odstředivé tendence maďarského premiéra Viktora Orbána, slovenského Roberta Fica a některých dalších. Nejsou to přitom jenom nějaké běžné mediální sondáže, ale konkrétní nepřehlédnutelné akce. Slovenský premiér Robert Fico ohlásil cestu do Moskvy na oslavu Dne vítězství nad německým fašismem, tedy ukončení druhé světové války v Evropě, kde se pokloní nezměrným obětem, přes 26 milionu občanů tehdejšího Sovětského svazu. Ano, většinou to byli bezbranní civilisté!
Jeden příklad za všechny. Na Piskarevském hřbitově v Petrohradě pod nepřehledným lesem dřevěných křížků je pohřbeno přes milion obránců, tehdy občanů Sovětského svazu, kteří zemřeli pod německou kulkou nebo hladem či zmrzli. To není žádná dezinformace, to je zkrátka fakt. Na tom místě jsem byl a tam ztratíte řeč. Takže až se vrhnou naše vládní a hradní média na premiéra Fica, cože si to dovoluje vzdát poklonu těmto a dalším milionům obětí a současně úctu osvoboditelům, tak doporučuji přečíst si několik stránek staré učebnice dějepisu. Staré, ne té moderní, upravené podle potřeb nové doby.
Domácí vládní scéna, Česká televize, premiér Fiala…
Jako druhou událost, kterou bych chtěl zbilancovat, respektive si jí povšimnout a na bilancování navést každého, je událost, která denně plní média a našim občanům, s výjimkou hrstky skalních partajníků vládní čtyřkoalice, už doslova leze na nervy, bych vypíchl domácí vládní scénu. Čili vládu České republiky a její sebestředné hodnocení domácí politické scény v České televizi, Českém rozhlase a provládním tisku. Špičku, která se propracovává k dokonalosti, představuje premiér Petr Fiala, který si vypracoval jedinečnou taktiku. Doma je zdrženlivý a nechává v médiích vyjadřovat spíš vládní ministry, kdežto aktivní je směrem k zahraničí, zejména Ukrajině a Bruselu. Brusel ubezpečuje o loajalitě a poslušnosti a má na rozdíl od nehodného Orbána či Fica klid, na Ukrajinu organizuje finanční dary a sbírky granátů a dělostřeleckých nábojů na ruské vojáky. To všechno náležitě v České televizi, v Českém rozhlase a provládních denících mediálně využívá a jeden by si mohl myslet, jaký že je ten náš Fiala evropský formát. I když nedávno na Ukrajině byl a se Zelenským setrvali v srdečném a přátelském rozhovoru a byl za svoji činnost velmi oceněn, tak nejnovější velikonoční akt Kyjeva na Boží hod je požadavek prodloužení příměří o celý měsíc. To už by byl pro Fialu velký problém. Ztratil by příležitost ke každodennímu rozsévání strachu z Rusa a mediální prostor by zaplnily otázky typu, co náš zahraniční dluh, kdy se zastaví, kdy se zastaví inflace, kdy se zastaví katastrofální pokles porodnosti (vloni meziročně o 6 %!) a další a další.
Příprava na pohřeb papeže a Fiala bude muset dělat českého premiéra...
No a včera, na velikonoční pondělí, v 7.35 ráno, zemřel v Římě Svatý otec papež František, což byl člověk, který nabádal k lásce, porozumění, míru a válku neměl rád. Jeho pohřeb se bude konat asi za 9 dní od úmrtí. To znamená, že Řím a katolický svět se bude devět dní připravovat na pohřeb Svatého otce a k tomu se válečná rétorika a kupování granátů na Rusa pro Ukrajinu jaksi nehodí a Petr Fiala bude muset dělat českého premiéra. Bude muset ukázat, co v něm skutečně je, co umí a jak řídí ekonomiku této země. Obávám se, že toho moc není a že další český premiér po volbách bude mít zpočátku jednoduchou práci – rozdíl bude zřetelný a viditelný, tím jsem si jist. Svět se chystá na rozloučení s papežem a Petr Fiala z malého Česka napomáhá válce s Ruskem, což pokládám za zvrácenost, a takový člověk by naším premiérem být neměl.
Jan Veleba
exprezident Agrární komory ČR a člen Klubu 2019
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Souhlasíte s pohledem Jana Veleby?
autor: Jan Veleba
mravní bahno
