Mnozí z oslovených expertů se obávají, že by mohla nová vláda zemi uvrhnout do izolace. Lhostejno, jestli se nakonec podaří PiS sestavit jednobarevnou vládu či vznikne koalice. „Pokud bude Polsko praktikovat konfrontační politiku vůči Rusku a Evropské unii, stane se z něj izolovaný ostrov,“ tvrdí politolog Wawrzyniec Konarski z Jagellonské univerzity v Krakově. Novou premiérkou se pravděpodobně stane Beata Szydlová, byť se má obecně za to, že otěže moci ve straně i nadále třímá bývalý premiér a vůdce strany Jaroslaw Kaczyński. Ten je ovšem známý nejenom svým vyhraněným postojem nejenom vůči EU a Rusku, ale také vůči Německu.

Jak připomíná The Christian Science Monitor, postoje PiS k Rusku byly vždy nekompromisní. „Tyto vyhraněné nálady však ještě nabraly na intenzitě po letecké havárii, při které zahynul tehdejší prezident Lech Kaczyński společně s dalšími polskými představiteli. Jistě budou i nadále trvat na zřízení stálé základny NATO na polské půdě, což například Německo považuje za zbytečný konfrontační krok namířený proti Rusku. To však odmítá zákonodárce PiS a kandidát na ministra zahraničí Witold Waszczykowski, podle kterého provokuje především slabost. Pokud NATO zřídí v Polsku svoji základnu, bude to znamenat jasný odrazující signál pro případného agresora,“ uvádí csmonitor.com.

Celý text v angličtině najdete ZDE

Obavy některých Poláků zahrnuje student Piotr Szewczyk z Varšavské univerzity. „Během osmi let vlády Občanské platformy si Polsko vytvořilo v rámci Evropské unie velmi dobrou pozici. Bojím se, že tohle všechno je nyní ztraceno a my se brzy dostaneme do izolace. Budeme všem jenom pro smích. Nová vláda bude prosazovat konfrontační styl vůči Rusku a těžko od ní očekávat nějaký projev dobré vůle,“ cituje polského studenta The Christian Science Monitor. Nejistota z budoucnosti se ovšem týká nejenom stylu zahraniční politiky, ale také chystaných opatření na domácí scéně. Polsko bylo jediným členským státem Evropské unie, jehož ekonomika nepoklesla ani v letech celosvětové finanční krize. Růst však není ve všech regionech stejně rovnoměrný.

Zejména z chudších částí Polska stále odchází mnoho mladých Poláků za prací do ciziny. „Vláda nám tvrdila, že ekonomice se daří báječně, ale já ten pocit osobně nemám. Přišel jsem o práci a novou stále nemohu najít, říká Wiesława Buziaková, která dříve pracovala jako prodavačka. Je přesvědčena, že vztahy s Ruskem se patrně nezlepší, ale chyba prý není na straně Polska. Sama nevolila Občanskou platformu především kvůli podpisu dohody o uprchlických kvótách. Byť premiérka Ewa Kopaczová se zpočátku stavěla proti. Jak csminotor.com uvádí, je krajně nepravděpodobné, že by Právo a spravedlnost ubírala stejnou cestou. Kaczyński hovořil o obavách z možného šíření nemocí uprchlíky a možný budoucí ministr zahraničí Waszczykowski zase považuje uprchlíky za ilegální ekonomické migranty.

Politický analytik z Varšavské univerzity Bartłomiej Biskup ovšem tvrdí, že PiS si nebude moci dovolit být v otázce uprchlíků tak radikální i nadále, protože katolická církev se vyslovila pro přijetí uprchlíků do země. Právo a spravedlnost se nechala slyšet, že by se země za její vlády měla stát klíčovým hráčem EU. Plánuje uzavřít užší regionální spojenectví se zeměmi východní Evropy. „Pro Polsku však bude značně obtížné najít strategické spojence, pokud bude pokračovat v konfrontační politice vůči Rusku a dalším státům. Maďarsko, Slovensko, Česká republika i Německo a Francie nemají zájem na dalším zhoršování vztahů s Ruskem,“ soudí politolog Konarski z Jagellonské univerzity.