Na otázku, zda podle něj evropští politici umějí „číst“ v Donaldu Trumpovi, odpovídá: „Jedna z nejzajímavějších knih o Trumpovi je studie Charlieho Ladermana a Brendana Simmse Donald Trump: vznik světonázoru. Autoři vzali všechny rozhovory, které Donald Trump poskytl od roku 1980 do začátku prezidentské kampaně. Nikoli knihy, které vydal, protože u nich není zaručena autenticita. A na základě tohoto korpusu zkusili najít témata, ve kterých je Trump konzistentní a nemění názory. Našli celkem tři,“ vypočítává Krastev.

Prvním je podle knihy Ladermana a Simmse Trumpův náhled na obchodní vztahy. Ty Trump vidí jako tzv. hru s nulovým součtem, tedy aby někdo mohl vydělat, musí jiný prodělat. Trump tedy podle autorů věří tomu, že neexistují takové obchody, na kterých by vydělali všichni.

Druhým tématem je prý Trumpova negativní fixace na Írán. Donald Trump se o politiku začal zajímat okolo roku 1980, kdy se odehrávala íránská krize s americkými rukojmími. Tehdy trvalo skoro dva roky, než se situaci podařilo vyřešit. Donald Trump podle autorů vnímal americké ponížení ze strany Íránu.

Třetím tématem je zjednodušeně Evropa. Donald Trump se podle autorů domnívá, že není spravedlivé, aby dvě země, které prohrály druhou světovou válku, tedy Německo a Japonsko, patřily mezi vítěze v moderním světě. Redaktor Veselin Vačkov, který vedl rozhovor s Krastevem, v tomto bodě namítl, že podobný pohled je vcelku běžný i v Rusku. „Přesně tak. A zčásti vysvětluje Trumpův vztah k Rusku jako k vítězi války. Pro Donalda Trumpa musíš být vítězem pořád v každé situaci. Neexistuje malý a velký střet. Je třeba vyhrát každý. Připomíná to uvažování v podsvětí, kde si nemůžete dovolit prohrát ani jednou – protože ztratíte respekt a pak už všechno,“ souhlasil Krastev.

Jak by se tedy tento Trumpův názor mohl promítnout ve vztahu k Evropě? Podle Krasteva nemyslí Trump v kategoriích institucionálního spojenectví. Nechce rozvrátit NATO, jen ho nevnímá jako souvislou entitu, ale vidí jednotlivé země a s těmi chce jednat. „Bude členské země Evropské unie tlačit k projevům neloajality k sobě navzájem – například co se týká otázky Jeruzaléma. Pro něho je důležité ukázat, že Evropská unie jako taková je problém. Jestli s ním někdo chce mluvit, má mluvit z pozice hlavy svého vlastního státu, nikoli z pozice Evropské unie. Platí to především pro Německo a Francii,“ dodává Krastev.