Dana Makrlíková, někdejší radní ČT a bývalá redaktorka zpravodajství ČT i dalších médií, kroutí hlavou nad čísly, která létají vzduchem. Pár jich položila na stůl a přidala otázku, zda opravdu hrozí kolaps nemocnic, o kterém se mluví v souvislosti s koronavirem.

„Jsou věci, které mi nejsou jasné... podle Wikipedie má Thomayerova nemocnice 1600 lůžek, ředitel nemocnice říká, že je tam 97 covid pacientů, 40 % by tam nemuselo být, jen je nemohou vrátit do domovu důchodců... Motol má 2200, Bulovka 1000, Střešovice 600, Vinohrady 1600, Ikem 320, Karlák 1900 (data z Wikipedie),“ upozornila Makrlíková, která by chtěla vědět, jak je to tedy doopravdy s přeplněností nemocnic.

Jedním dechem dodala, že stát musel počítat s tím, že přijde druhá vlna koronaviru a měl se na ni připravit, měl dopředu říci, kde postupně vezme covidová lůžka, budou-li třeba a měl finančně motivovat zdravotníky a tím personálně posílit zdravotnictví u něhož bylo jasné, že ho koronavirus zatíží.

„A další věc, podle statistik denně na nemoci oběhových cest (viz tabulka) zemře 134 lidi... na chřipku ročně zemře 1500-2000 lidí... ještě nemáme u covidu roční data... bude to tak šílené, jak nás politici a média přesvědčují... bude někdy vystaven účet covid za všechny předražené státní zakázky bez výběrového řízení za nouzového stavu? Vidím příliš mnoho nejasností... držme si pěsti, ať nás místo covidu nezabijí nebo zcela nezničí následné celorepublikové psychické i ekonomické deprese,“ napsala Makrlíková. 

Přidala tabulku Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, kterou uveřejnil server Seznam zprávy. Ukazuje nejčastější příčiny úmrtí v České republice v roce 2018. Na nemoci oběhové soustavy zemřelo před dvěma lety den co den v průměru 134 lidí. Na onkologické onemocnění zemřelo 77 lidí.

Ředitel již zmíněné Thomayerovy nemocnice Zdeněk Beneš v rozhovoru pro server Novinky.cz varoval, že počty covidových pacientů rychle narůstají a nemocnice jim své kapacity uvolňuje postupně.

„V současné době máme 97 covid pozitivních pacientů, bohužel ale ta čísla velmi rychle narůstají. Počet lůžek navyšujeme postupně, podle toho, jak pacienti přijíždějí. Nemůžeme si dovolit luxus, abychom tu měli prázdná lůžka. Museli jsme zredukovat plánované operace, ta oddělení ale dál běží a akutní péče o tyto pacienty je stále zachovaná. Nepřipadá v úvahu, aby pacienti, kterým by hrozilo nebezpečí z prodlení, nebyli odoperováni,“ uvedl Beneš.

Řadu lůžek ale blokují starší pacienti, kteří už jsou v podstatě vyléčení, ale stále vykazují covid pozitivitu, takže nelze dovolit, aby se vrátili např. do domovů důchodců. Tito pacienti by podle jeho názoru mohli už ležet jinde, protože už nepotřebují péči zdravotní, nýbrž péči sociální.

Nemocnice má ale ještě další problém. Počty covid pozitivních a nemocných rostou také mezi lékaři a zdravotními sestrami, takže klesá počet zdravotníků, kteří se mohou starat o nemocné. A nejde jen o zdravotníky.

Pro nás by v tuto chvíli byla každá pomocná ruka určitě dobrá. Od mediků, zdravotníků, kterým je nad 18 let, ale třeba i z řad široké veřejnosti, to znamená úklid, nějaké technické práce, cokoliv, protože samozřejmě těch lidí nám ubývá i z technického personálu,“ doplnil ředitel.

Na to, že část covidových lůžek je obsazena lidmi, kteří jsou ze zdravotnického hlediska v podstatě vyléčeni, leč stále covid pozitivní, a nemají kam jít, protože žijí kupříkladu v domovech pro seniory, kam se jako covid pozitivní nemohou vrátit, aby nenakazili další klienty domovů, reagoval i předseda Trikolóry.

„Jiná věc je, že obrovská část lidí v nemocnicích (někteří ředitelé nemocnic hovoří o polovině) - jsou "pozitivní" staří lidé, kteří nejsou vážně nemocní, ale nechtějí je přijmout zpět jejich domovy důchodců, dokud nebudou negativní," napsal předseda Trikolóry Václav Klaus mladší.