AUKUS je trojstranný vojenský pakt pro oblast Indo-Pacifiku, vyhlášený 15. září 2021 Austrálií, Spojeným královstvím a Spojenými státy americkými. Pamětníci si mohou vzpomenout, že kvůli tomuto paktu došlo u protinožců k roztržce s Francií, od které měla Austrálie objednané ponorky. Nakonec došlo k dohodě, že australská vláda za zrušení kontraktu zaplatí 550 milionů eur, tedy skoro 14 miliard korun.

Spolupráce s Velkou Británií a Spojenými státy měla pro Austrálii znamenat pomoc se získáním osmi nových jaderných ponorek a také spolupráci ohledně technologií. Jak to zatím vypadá? Podle bývalého australského premiéra Malcolma Turnbulla neslavně. Expremiér podotýká, že dohoda s Francií by znamenala, že ve třicátých letech už by měli nové ponorky, které by nahradily staré ponorky třídy Collins, kterým v tu dobu končí životnost. Místo toho by Austrálie měla dostat nové, jaderné ponorky. Jenže ty dle Turnbulla nebudou k dispozici až do čtyřicátých let.

Turnbull připomíná, že většina velkých vojenských zakázek mívá zpoždění. A britská firma BAE u námořních projektů mívá nejen pravidelně zpoždění, ale také se většinou nevejde do rozpočtu, což je případ britských ponorek třídy Astute a australských fregat třídy Hunter.

Co tedy dělat ve třicátých letech? Řešení mělo být, že si Austrálie pořídí tři americké ponorky třídy Virginia, kdy první by měla dorazit v roce 2032 a další dvě v letech 2035 a 2037. Pokud by se nové jaderné ponorky zpozdily, tak by se pořídily ještě dvě. Mělo by se jednat jednak o použité kusy s životností ještě dvacet let a pak i nové stroje.

„Kdyby ponorky byly jako iPhony a daly by se jen tak pořídit z regálu, tak by to dávalo smysl, jenže americké námořnictvo nemá ponorek dost. Mají o 17 méně Virginií než potřebují. A nejenomže americký průmysl nestaví dost pro potřeby amerického námořnictva, nedokáže ani provádět dostatečné opravy těch ponorek, které má,“ uvádí Turnbull s tím, že minulé září bylo na opravě nebo na ni čekalo 33 % ponorek, přitom cíl byl 20 %. Za rok prý USA vyrobí 1,2 až 1,3 ponorek třídy Virginia a americké námořnictvo kvůli neschopnosti amerického průmyslu snížilo letošní objednávku ze dvou ponorek na jednu.

Jen na to, aby se dorovnal nedostatek amerického námořnictva, by americký průmysl musel začít vyrábět dvě ponorky za rok do roku 2028 a potom 2,33. A pokud má ještě dodat ponorky Austrálii, musí to být ještě víc.

Jak Turnbull také připomíná, USA nemohou prodat ponorky Austrálii, dokud prezident nepodepíše, že to neoslabí americké námořnictvo. „Abychom se k tomuto bodu dostali, musíme předpokládat, že tempo výstavby ponorek třídy Virginia se v příštích čtyřech letech téměř zdvojnásobí, potřeba ponorek amerického námořnictva se nezvýší a že počátkem roku 2030 bude námořnictvo natolik klidné, pokud jde o hrozbu ze strany Číny, že bude připraveno snížit svou vlastní ponorkovou flotilu o tři a možná pět svých nejcennějších podmořských nástrojů,“ nastiňuje Turnbull, co všechno by se muselo stát, aby plán fungoval. Řada amerických analytiků přitom natvrdo říká, že není reálné, že americké námořnictvo sníží své stavy v době, kdy reálně bude hrozit válka.

Turnbull ještě podotýká, že o tom, jak to s ponorkami třídy Virginia bude, rozhodne americká politika a americký průmysl. Na což Austrálie nemá žádný vliv. Je nějaký plán B? V Austrálii prý ne, ale v USA ano. Totiž „dělba obrany“. Místo toho, aby USA prodaly Austrálii ponorky, tak některé jejich budou kotvit na základně v Perthu, kterou Austrálie pro ně buduje. Peníze pak Austrálie bude investovat jinam nebo bude platit USA za ochranu, jako to dělají Jižní Korea a Japonsko. Takové partnerství by trvalo, dokud nedorazí nové jaderné ponorky ve 40. letech. Nebo navždy. Australští námořníci by pak mohli na některých ponorkách třídy Virginia sloužit.

Turnbull si klade otázku, jak se k paktu AUKUS postaví Donald Trump. Podotýká, že Austrálie už dala tři miliardy dolarů (USD – pozn. red.) na rozšíření schopností amerického průmyslu, takže očekává, že si Trump řekne o další peníze. Podle Turnbulla pak Trump se svým heslem Amerika na prvním místě bude mít jasno v tom, zda poslat již tak nedostatkové ponorky Austrálii. Co se tedy stane? Ve třicátých letech zřejmě bude Austrálie ponorek mít málo a nakonec žádné.

„Mohli bychom se ohlédnout zpět a zamyslet se nad tím, že díky nyní zrušenému programu ponorek třídy Attack s Francií měla Austrálie svůj osud plně ve svých rukou. Veškerá příslušná práva byla převedena do Austrálie, kde se ponorky stavěly. Jejich dokončení záviselo na nás. Francie neměla žádný jiný motiv nebo důvod, proč by nám měla být nápomocna. Design byl prověřený a verze ponorky s jaderným pohonem již byly na vodě. Ve srovnání s Aukusem to bylo mnohem méně rizikové a také levnější,“ poukazuje Turnbull, ale dodává, že na oživení spolupráce s Francií je pozdě.

Americký bezpečnostní průmysl podle všeho zaostává hned v několika oblastech. Známá je například tabulka Centra pro strategická a mezinárodní studia, podle které doplnit stavy zbraní, které USA poslaly na Ukrajinu, potrvá roky, a to i při zvýšené produkci.

Tabulka doplnění stavů zbraní
zdroj: CSIS

Jak informoval deník Wall Street Journal, USA budou muset opět vynalézt technologii na řezání specifické ocele, která se používá na ledoborcích, protože nový nespustili na vodu od 70. let minulého století. Jak informoval server High North News včera, americká pobřežní stráž bude potřebovat nové ledoborce, ale na rok 2025 zrušila požadavek na financování projektu jejich stavby a zřejmě dojde k dalšímu zpoždění. Místo toho zřejmě opatří komerčně prodávaný ledoborec. Taková loď je ale všeho všudy jedna, takže si ji pobřežní stráž chce pronajmout.

Zkušenosti s americkou výrobou bude zřejmě mít i Česká republika, kterou Jana Černochová upsala k pořízení letounů F-35. První ovšem do ČR přiletí až za sedm let a kompletní by zakázka měla být až za 11 let, tedy v roce 2035, alespoň takový je plán.