Podle nových výpočtů rakouského ministerstva pro integraci pobírá azylantský manželský pár se třemi dětmi ve Vídni ročně až 50.000 eur (1.250.000 korun) v rámci tzv. Mindestsicherung (minimální sociální zabezpečení). Vedle této částky mají nárok také na osvobození od poplatků za rozhlasové a televizní vysílání (ORF-Gebühren) či na lékařské recepty – výhody, o kterých si většina Rakušanů kvůli špatnému stavu veřejných financí může nechat jen zdát.
Máte důvěru k instituci papeže coby hlavy katolické církve?Anketa
Integrační ministryně Claudia Plakolmová (ÖVP) to označila za nepřijatelné: „Kdo u nás žije, musí se stát součástí společnosti – a především musí pracovat.“ Dodala, že nezaměstnanost je pro integraci „jed“ – omezuje možnost procvičovat němčinu a navazovat kontakty, informuje deník Krone.
Vládní koalice proto okamžitě zastavila slučování rodin uprchlíků, a to s odůvodněním, že kapacity v oblasti vzdělávání a integrace jsou vyčerpány. Ministryně upozornila, že třetizemští státní příslušníci, zejména z oblastí postižených uprchlickou krizí, jsou nadprůměrně závislí na sociálních dávkách. „Míra jejich čerpání se v posledních letech nesnižuje, ale naopak se utvrzuje,“ uvádí zpráva.
Pokud by oba rodiče pracovali, stát by podle ministerstva mohl ročně ušetřit 50.000 eur na sociálních dávkách a získat dalších 28.000 eur na daních. Realita je však jiná: studie Integračního fondu odhalila, že 9 z 10 žen, které do Rakouska přišly v rámci slučování rodin, nezíská zaměstnání ani během prvních tří let pobytu.
Podle aktuálního šetření vídeňské radní pro školství Bettiny Emmerlingová (NEOS) tvoří muslimové 41,2 % žáků základních a středních škol ve Vídni – poprvé v historii jsou tak největší náboženskou skupinou. Ještě před rokem byl jejich podíl 39,4 %, což ukazuje na setrvalý růst. Naproti tomu křesťané představují 34,5 % žáků (z toho 17,5 % katolíků a 14,5 % pravoslavných). Necelá čtvrtina dětí (23 %) nemá žádné náboženské vyznání, informuje deník Weltwoche.
Tato čísla vyvolávají debaty nejen kvůli demografickým změnám, ale i kvůli sociálním trendům, které s nimi souvisejí. Emmerlingová varuje před antisemitismem, nenávistí vůči LGBTQ+ komunitě a odmítáním rovnosti pohlaví mezi muslimskými žáky. „Výzkumy ukazují, že muslimská mládež ve Vídni je nejen výrazně religióznější, ale také častěji zastává diskriminační postoje,“ uvedla.
Jako řešení navrhla povinný mezireligiózní předmět s názvem „Život v demokracii“, který by od první třídy vyučoval hodnoty jako lidská důstojnost, pluralismus a rovnost. „Fundamentalistické výklady, které degradují ženy, menšiny nebo demokratický stát, nemají ve Vídni místo,“ zdůraznila vídeňská radní pro školství.
Podle údajů rakouského ministerstva školství polovina prvňáků ve Vídni nedosahuje dostatečné znalosti němčiny pro účast ve standardní výuce. Konkrétní případ jedné vídeňské školy ukazuje, že z 26 dětí v první třídě mají pouze 2 až 3 žáci odpovídající jazykové dovednosti. 18 až 20 dětí má nedostatečnou znalost a 4 až 6 dětí téměř žádnou, napsal deník Heute.
„Výuka je velmi obtížná. Máme vzdělávací poslání, ale v těchto podmínkách ho nelze naplnit,“ řekla ředitelka školy (jejíž jméno redakce deníku Weltwoche nezveřejnila). Přitom více než polovina těchto dětí navštěvovala městskou mateřskou školu, kde měla nárok na jazykovou podporu. Některé z nich strávily v předškolním zařízení až pět let, přesto nejsou schopny popsat základní pojmy. např. „strom“ nebo „mrak“.
ÖVP tento stav ostře kritizuje. „Tisíce eur jsou investovány do předškolního vzdělávání, a přesto děti nedokážou pojmenovat základní věci,“ uvedl Harald Zierfuß, mluvčí strany pro vzdělávání. Vídeňský radní Karl Mahrer (ÖVP) dodal, že pokud se problém nevyřeší, „budeme svědky toho, jak se jedna generace za druhou ztrácí“.
Příběh matky z Dolního Rakouska popsaný pro deník Heute ilustruje, jak jazykové bariéry a kulturní rozdíly komplikují vzdělávání. Přestože její syn navštěvoval školku a školu v místě bydliště, kvůli nedostatečné znalosti němčiny u spolužáků měl problém najít kamarády. „Všechny děti byly milé, ale kvůli jazyku zůstávaly v izolovaných skupinách,“ popsala.
Na základní škole se situace zhoršila: „Od třetí třídy začaly časté fyzické potyčky a agresivní chování.“ Nakonec se rodina rozhodla přihlásit syna na gymnázium, kde je prostředí klidnější. „Je to úleva – žádné rvačky, všichni jsou na podobné úrovni,“ řekla. Zároveň však vyjádřila lítost nad tím, že mnoho dětí v původní třídě „nemá téměř žádnou šanci“ kvůli systémovým problémům.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Stane se Rakousko v blízké budoucnosti muslimskou zemí?
autor: Marian Kučera
Jirka 59
