Náhrada bude podle dohody ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu. Zaměstnavatelům bude opatření kompenzovat snížení odvodů o 0,2 procentního bodu na zdravotním pojištění, což činí zhruba 3,5 miliardy korun.

„Proplácení prvních tří dnů nemocenské spustíme od 1. července 2019, tedy v původním termínu. Na dnešní schůzce s premiérem Babišem jsem se domluvila, že příslušná novela zákoníku práce půjde příští týden do dalšího čtení a pan Faltýnek zajistí, aby poslanci ANO hlasovali v souladu s programovým prohlášením vlády. Jsem ráda, že jsme zažehnali rodící se koaliční spor,“ uvedla Maláčová.

Premiér v minulých týdnech spojoval zrušení tzv. karenční doby s tím, že bude zavedena elektronická neschopenka. Maláčová však záležitosti spojovat odmítala, protože projekt e-neschopenky může podle ní fungovat od roku 2020. Podle Valachové je součástí dnešní dohody to, že systém začne „nabíhat od roku 2019“.

Maláčová před týdnem řekla, že pokud ANO nepodpoří konec karence od 1. července 2019, šlo by o porušení koaliční smlouvy a programového prohlášení vlády ze strany ANO. Valachová dohodu na 1. červenci označila za výsledek dnešní koaliční schůzky. „Platba 60 procent. Zaměstnavatelům se o 0,2 procentního bodu sníží odvody. Zrušíme možnost hlásit nemoc tři dny zpětně,“ napsala na Twitteru bývalá ministryně školství.

Negativní názor zaměstnavatelů se podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka nijak nemění. „Žádnou změnu nevidíme, na svém stanovisku trváme,“ konstatoval. Odbory jsou naopak jednoznačně pro, konstatoval předák Josef Středula. „Nevadí nám to snížení pojistného o 0,2 procenta, myslíme si, že je to zcela v pořádku. Lidé nemocní jsou, toto umožní, aby byli zajištěni,“ uvedl.

Zrušení karenční doby prosazuje ve vládě ČSSD, pro kterou šlo o jeden z důvodů, proč vstoupila do koalice. Kabinet se v programovém prohlášení zavázal, že od pololetí příštího roku proplácení náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci ve výši 60 procent základu příjmu obnoví. Několik poslanců ANO se proti tomuto návrhu začátkem září postavilo ve sněmovním hospodářském výboru.

Elektronické neschopenky měly původně v Česku fungovat od příštího roku, jejich vystavování mělo být ale dobrovolné. První Babišova vláda tento závazek v červnu zrušila. Podle tehdejší ministryně Jaroslavy Němcové (ANO) byly změny špatně připraveny a nedaly se do ledna stihnout. Kabinet rozhodl, že se vytvoří nová norma, která by platila od roku 2021. Podle Maláčové nese za zpoždění odpovědnost její předchůdkyně Němcové, protože se za ní na systému nepracovalo.