V současnosti jde o určení, kolik kilometrů silnic první třídy nově zařadit mezi dálnice, kde se mýto vybírá. A kdo jaký má zájem přesně vyjádřil poslanec Jan Birke z ČSSD a starosta Náchoda, když řekl, že čím více bude zpoplatněno kilometrů silnic první třídy, tím menší bude šance pro Kapsch a tím větší pro slovenskou firmu SkyToll, kterou v ČSSD z různých důvodů preferují.

Ministerstvo dopravy navrhlo v materiálu pro příští jednání vlády rozšířit elektronické mýtné o dalších 900,3 kilometru silnic prvních tříd. „Jde o maximální počet kilometrů, každé další rozšíření by s sebou přinášelo neúměrné náklady na provoz systému,“ řekl odpoledne den před silvestrem mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar.

Proč si ministerstvo dopravy platí poradenskou firmu, když nedá na její doporučení?

Rozšíření vyplývá z analýzy, kterou si ministerstvo dopravy nechalo vypracovat u firmy Deloitte. Ta zpracovala tři varianty možného rozšíření zpoplatnění. Kromě uvedené pak ještě možnosti rozšíření o 76,1 kilometru, respektive o 474,1 kilometru silnic prvních tříd.

"Při rozšíření o 474 kilometrů je možné zpoplatnit komunikace, na nichž intenzita zpoplatněné nákladní dopravy dosahuje 75 procent provozu, který nyní existuje na již zpoplatněných silnicích prvních tříd. U varianty rozšíření o 900 kilometrů pak jde o silnice, kde je provoz a tedy zisky poloviční. Varianta 76 kilometrů pak připadá na komunikace, kde je stejná intenzita jako na aktuálně zpoplatněných silnicích," uvedla v analýze firma Deloitte.

Z té je jasné, že ministerstvo dopravy si vybralo tu nejméně výhodnou variantu a přiblížilo se původnímu návrhu vlády, kdy žádala rozšířit mýto nejméně o 900 kilometrů. Číslo, které vláda doslova náhodně zvolila bez bližšího opodstatnění a analýzy. Proč si ministerstvo dopravy platí za nemalé peníze poradenskou firmu, není v tuto chvíli úplně jasné. Původní zadání vybrat pro stát finančně co možná nejvýhodnější variantu se určitě nepodařilo. První dvě varianty, které firma Deloitte jako výhodnější navrhuje, končí v koši. Větší počet kilometrů by už bylo úplně nevýhodné v souvislosti s náklady na provoz systému. Podle našich informací je navrhovaný počet zpoplatněných silnic prvních tříd nevýhodné jak pro satelitní, tak mikrovlnné mýto.

Proti se již ostře vyjádřili čeští dopravci

Rozhodnutí ministerstva již kritizovalo Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia. Vyšší počet zpoplatněných kilometrů podle něho zvolilo ministerstvo dopravy jen proto, aby byli spokojeni experti koaličních stran a vyhovělo se nedávnému usnesení vlády, které požadovalo zvýšit počet placených úseků alespoň o 850 kilometrů.

"Vše budou muset zaplatit dopravci a jejich zákazníci v regionech, kam silnice I. třídy vedou. Jde o další a zbytečnou daň pro regionální výrobce a obchodníky. Žádáme vládu, aby rozhodla podle svého vládního prohlášení a zvolila vyhodnocenou optimální variantu rozšíření o 474,1 kilometru," uvedl v tiskové zprávě generální tajemník Česmadu Vojtěch Hromíř.

Prostřednictvím mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007 na více než 1400 kilometrech dálnic a vybraných částech silnic první třídy. Za devět let provozu se na mýtném vybralo téměř 70 miliard Kč, přičemž za rok 2015 to bylo 9,7 miliardy Kč.