Podle Sobčenka dělal Kreml vše proto, aby před světem skryl rozpory mezi vládnoucími elitami. Po dlouhou dobu bylo toto úsilí úspěšné, ale vše prý změnila vražda opozičního lídra Borise Němcova v loňském roce. „Pro objasnění situace se však musíme vrátit o několik let nazpátek, kdy se v Čečensku dostal k moci současný prezident Ramzan Kadyrov. Jeho jmenování tehdy pohoršilo mnoho mocných ruských politiků ovládajících ministerstvo vnitra, obrany a také FSB, kteří jsou někdy označování za siloviky,“ píše Sobčenko.

Jak uvádí, silovici měli dva hlavní důvody, proč byli z nového vůdce Čečenska roztrpčení. „Navzdory dvěma válkám se Čečensko fakticky stalo nezávislým státem. A co pro ně bylo horší, štědré federální dotace šly přímo do rukou Kadyrova. Silovici tím přišli o svůj podíl na kořisti. Mezitím dostal Kadyrov volnou ruku k zavraždění Němcova. Ten měl pro něj sice druhořadý význam, ale jeho smrt přesto posloužila Putinovým zájmům,“ konstatuje Sobčenko s tím, že silovici vycítili šanci zbavit se Kadyrova. Odhalili proto, že stopy vedou do Čečenska.

Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE.

„Následný běh událostí zavdal příčinu pro mnohé spekulace. Na celé dva týdny zmizel z veřejného prostoru vůdce siloviků generál Sergej Ivanov, který stojí v čele prezidentovy kanceláře. Poté se dokonce vypařil samotný Vladimir Putin. Bývalý ruský oligarcha Michail Chodorkovskij dokonce předpovídal Putinovu demisi. Nicméně ten se po několika dnech objevil na veřejnosti u příležitosti setkání s prezidentem Kyrgyzstánu. Krátce poté dva ruské zdroje zveřejnily, že vrahem Němcova byl bývalý šéf prezidentské ochranky a první náměstek ministra vnitra Viktor Zolotov.“

Zolotov se zná s Putinem ještě z dob jeho působení v Petrohradu a patří mezi jeho nejloajálnější spolupracovníky. „Opoziční aktivisté poukazovali na to, že jeho jméno bylo zveřejněno záměrně jako součást pokračující konfrontace mezi siloviky a Kadyrovem a vlastně i samotným Putinem,“ informuje Sobčenko s tím, že ruský prezident poté přešel do protiútoku, když vytvořil Národní gardu čítající 400 000 členů a její velení předal právě Zolotovovi. „Ten se tak dostal do úzké skupiny čtyřhvězdičkových generálů a zároveň se stal členem Bezpečnostní rady Ruské federace.“

„Silovici se snažili využít smrti Němcova, aby se tak mohli zbavit Kadyrova. Jejich snaha však skončila fiaskem. Ztratili možnost mít aspoň částečně vliv na Zolotova, který je nyní podřízen přímo prezidentovi. A samotný Kadyrov si i nadále zachovává moc v Čečensku. Nicméně silovici nebyli úplně eliminováni a bude zajímavé sledovat, jaký bude jejich další krok. Můžeme si být jistí, že to ještě bude hodně zajímavé,“ míní Sobčenko.