Mimo jiné prozradil, že zatím bylo zamítnuto jen několik žádostí církví o navrácení uměleckých děl, a to v případech, kdy požadovaná umělecká díla prokazatelně v Národní galerii nejsou.

NG chce zveřejnit smlouvy, na jejichž základě zůstanou umělecká díla, požadovaná církvemi, v Národní galerii. Zveřejnit chce ale i smlouvy, na jejichž základě budou díla církvím vydána.

Na otázku, zda by byl Jiří Fajt dobrým ředitelem NG, Vlnas uvedl, že Fajt je silná osobnost a že s ním má dobré vztahy. „Na druhou stranu Fajt nikdy žádnou instituci v oblasti kultury neřídil, věnoval se akademickému bádání, jeho zkušenost jako zkušenost kurátora velkých a finančně i organizačně náročných výstav není jediným dobrým doporučením pro dobrého ředitele,“ uvedl Vlnas.

Sám se cítí na to, dovést NG do „stavu transformace do veřejnoprávní organizace“. K tomu by podle Vlnase mohlo dojít v případě, kdyby se novelizace zákona o NG podařila do dvou let. Přiznal také, že kvůli tomu, že není jmenován řádný generální ředitel, NG přichází o sponzory.

Uvažuje se o výstavě falzifikátů uměleckých děl

Diváci se také mohli dozvědět, že pověřený generální ředitel má stejné pravomoci jako definitivně jmenovaný generální ředitel. Pouze nemůže řešit koncepční otázky a nemůže přistoupit k restrukturalizaci NG. Nebo to, že běžně jsou vystaveny tři až čtyři procenta ze zhruba 370 tisíc děl, která NG vlastní. Jejich hodnota se podle odhadů bývalého ředitele NG Milana Knížáka pohybuje okolo 80 miliard korun.

V depozitářích se nacházejí také falzifikáty uměleckých děl. Podle Vlnase nepřipadá v úvahu je prodat, protože nyní jsou zajištěna a zdokumentována a nehrozí, že „někdo bude uveden v omyl“.

NG uvažuje o výstavě těchto falzifikátů, běžně se ale pochopitelně nevystavují. NG má v depozitářích uložena například falza středověkých uměleckých děl.