Výhody dobrovolných návratů ilustrují noviny na příkladu pana Oyunbilega. Ten před třemi roky přišel o práci, tím i o prodloužení pobytu v Česku. Navíc vážně onemocněl, a tak se rozhodl vrátit domů do Mongolska. A protože se přihlásil do programu dobrovolných návratů, stát mu koupil letenku a ještě mu zaplatil hospitalizaci na klinice v Ulánbátaru.

V rámci programu se navrátilcům pomáhalo rozjet v jejich zemi podnikání

Program dobrovolných návratů má jménem Ministerstva vnitra na starosti Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Ta byla kromě peněz na lékařskou péči schopná zajistit i pomoc při rozjezdu nového zaměstnání v zemi, kam se cizinec z Česka rozhodl vrátit. „Vybavovali jsme svatební salon v Káhiře, v Uzbekistánu jsme zase pomáhali pořizovat solární panel, který poháněl vodní čerpadlo na farmě,“ uvedl Petr Karban z IOM.

Šlo o oboustranně výhodnou úmluvu. Cizinec, kterému hrozilo vyhoštění, z Česka dobrovolně odjel, stát mu zase nedal razítko do pasu, které by znamenalo, že se k nám už nepodívá. A přilepšení do začátku, kdy se IOM postarala o proplacení účtů za lékaře nebo nákup techniky, zase snížilo riziko, že se migrant za pár měsíců u nás objeví znovu.

Dobrovolné návraty probíhají dál, ale jsou placeny z českého rozpočtu

Jenže i když šlo o přilepšení v řádu tisícikorun, od letoška je s ním konec. Reintegrační pomoc se totiž platila z fondů EU, které došly. Neziskovky jako právě IOM si prý na evropské dotace znovu sáhnou nejdříve na jaře příštího roku. Přesto dobrovolné návraty běží dál, místo z unijní pokladny platí vnitro vyfakturované náklady na letenku a asistenci ze svého. Pražská kancelář IOM ovšem svůj provoz kvůli vyschlým zdrojům z EU radikálně omezila. Na rozdíl od Nizozemska nebo Belgie, kde vláda vyřešila výpadky překlenovacími dotacemi, český erár skluz nijak neřešil. „Pracuje nás tu minimum, sám mám jen poloviční úvazek,“ říká Karban.

Deník přitom poukazuje na to, že repatriace cizinců není drahá. Roční náklady na letenku, poradenství a asistenci se pohybují kolem dvou milionů korun. Na jednoho migranta, který se rozhodne dobrovolně vrátit domů, tak stát vydá zhruba 10 tisíc korun. EU z toho dosud platila tři čtvrtiny.

Jenže i když unijní peníze došly, vnitru to nijak nebrání v tom, aby dobrovolné návraty propagovalo. Jedna z posledních položek, kterou Bruselu zaúčtovalo, byl osmnáctiminutový spot, který vznikl v režii firmy Beny TV. V České televizi se vysílal letos v červnu, tedy v době, kdy už bylo jasné, že stát bude muset cizince vracet za své. Včetně příspěvku od EU stál pořad 1,9 milionu korun. Tedy zhruba stejně, jako jsou roční náklady na dobrovolné repatriace. A list upozorňuje ještě na jednu překvapivou věc. Celý spot je natočen jen v češtině. „Jak potom může motivovat cizince, aby se do návratového programu hlásili?“ ptá se deník.