Nedávné pokračováním vzájemných rozhovorů mezi Bělehradem a Prištinou ohledně budoucího statutu Kosova k úspěchu opět nevedla. Překážkou k pokroku je nesplněná podmínka z dříve podepsané dohody ze strany kosovských Albánců. 

Tamní vláda se před 10 lety zavázala, že umožní vznik samosprávní jednotky Společenství srbských obcí, které severu oblasti z 95 procenty osídlenému Srby zajistí lepší podmínky pro život a správu věcí veřejných. Závazek zůstává i po deseti letech nesplněn, což s nelibostí komentují i západní partneři Prištiny včetně speciálního vyslance pro západní Balkán Gabriela Escobara.

„Priština nehodlá svoji podmínku splnit, to mi bylo jasné. Tvrdí, že je to v rozporu s jejich ústavou,“ komentoval po jednáních v Bruselu srbský prezident Aleksandar Vučić. „Samozřejmě uslyšíte nespočet výmluv, ale věc je jasná,“ doplnil prezident v narážce na to, že mu jde pouze o to, aby kosovští Albánci splnili to, co v roce 2013 a 2015 pod patronátem EU podepsali.

Výrazným tématem byly nedávné lokální volby na serveru Kosova a Metohije, které Bělehrad od počátku odmítal jako nelegitimní. „V těch ostudných volbách hlasovalo 3,4 procenta populace a z většinově srbského obyvatelstva pouze 0,02 procenta. Vybraní předsedové okresů jsou zcela nelegitimní. Evropská unie přišla v té věci s vlastním návrhem řešení, které jsem přijal a Priština ho odmítla. Je důležité překonat tuto situaci, abychom nadále zajistili mír a stabilitu a mohli pokračovat v rozhovorech. Nezapomeňte, že Srbové svoje povinnosti splnili ve všech oblastech a pouze Priština svou jedinou povinnost splnit nehodlá a mluví samozřejmě o Společenství srbských obcí,“ uvedl v Bruselu Vučić.

Albánský novinář položil srbské hlavě státu otázku a řekl, že kosovský premiér Kurti od srbské vlády očekává uznání Kosova jako státu. „Já jsem před 25 lety očekával, že se setkám s Demi Moor a také k tomu nedošlo, to se prostě stává,“ reagoval stroze.

Od konce druhé světové války se na území Evropy nic podobného nestalo. Chcete uspořádat volby, kterých má především účastnit jedna národnost a volební účast je nakonec 0,02 procenta. To je historický debakl,“ komentoval už před tím kontroverzní volby srbský prezident.

Volby neprobíhaly na tradičních místech, ale ve speciálních kontejnerech například mezi vesnicemi. Místa hlídaly po zuby ozbrojené kosovsko-albánské speciální policejní jednotky. Srbská strana upozornila, že volby proběhly zcela bez mezinárodního dohledu, neboť tam své zástupy nevyslala OBSE ani Evropská unie. Navíc prý těchto volbách měli hlasovat Albánci, kteří v daných městech ani nežijí.

„Zapamatujte si tento den. Toto je den, kdy bylo legalizováno a legitimizováno poslední evropské ghetto. Fotografie ukazují „vládu práva“ i skutečný význam „demokratických voleb“. Konání voleb v kontejnerech pod přímým dohledem ozbrojených sil. Svobodné a fér volby s ozbrojenými silami a obrněnými vozidly! To je Evropa 21. století!“ konstatovala srbská premiérka Ana Brnabić, podle níž byly volby pouhou šarádou.

Remember this day. This is the day when the last European ghetto gets legalized and legitimized. These are the images that truly depict the “rule of law” and the true meaning of “democratic elections” in Kosovo and Metohija as supported by the EU and the Quint. 1/4 pic.twitter.com/SVkfnwo8ec

— Ana Brnabic (@anabrnabic) April 23, 2023