Dne 24. listopadu proběhlo první kolo prezidentských voleb, ve kterém překvapivě zvítězil pravicový kandidát Călin Georgescu. Ve volbách získal coby nezávislý kandidát 22,94 % a postoupil tak do druhého kola, informovala agentura AP News. Původně mu průzkumy předpovídaly pouze okolo 10 %. Georgescu kritizuje Evropskou unii a NATO, působil na rumunském ministerstvu životního prostředí i jako zástupce Rumunska v Programu OSN pro životní prostředí. Kontroverze vzbudil svými výroky, v nichž chválil ruského prezidenta Vladimira Putina a Ukrajinu nazval „vymyšleným státem“.

Neočekávané vítězství Georgescua bylo částečně podpořeno divácky úspěšnou kampaní na TikToku, která oslovila především mladší generaci. Georgescu v kampani zdůrazňoval svou nezávislost na tradičních stranách a kritiku prozápadní politiky Rumunska. Tím zaujal značnou část voličů nespokojených s vládním establishmentem, píše americký server POLITICO.

Georgescu v prvním kole voleb porazil Elenou Lasconiovou z progresivní strany Unie záchrany Rumunska (19,18 %) i současného premiéra Marcela Ciolacua (PSD). Lasconiová se ve své kampani vymezovala vůči proruským postojům Georgescua. Varovala, že jeho vítězství by mohlo dostat Rumunsko znovu do sféry vlivu Ruska, a zdůraznila význam proevropského směřování země. „Pokud budeme jednotní, ruští boti na TikToku nemohou zničit naši demokracii,“ prohlásila.

O tři dny později po prvním kole prezidentských voleb byly dne 27. listopadu oznámeny předběžné výsledky parlamentních voleb. Nejvíce hlasů v nich získala středolevá Sociální demokratická strana (PSD) s 22,6 %. Krajně pravicová Aliance za sjednocení Rumunů (AUR) dosáhla 18,2 %, liberální středopravicová strana Unie záchrany Rumunska (USR) 12,1 % a koaliční partner PSD, Liberálové, získali 14,4 %. Další pravicové strany, SOS a POT, měly 7,6 % a 6,3 %, zatímco etnická maďarská strana UDMR obdržela 6,5 %.

PSD pravděpodobně povede koaliční rozhovory, avšak dohoda bude obtížná kvůli rozdílným pohledům na řešení rekordního rozpočtového deficitu, který dosahuje 8 % HDP, nejvíce v EU, píše agentura Reuters. Volby provázely obavy z rostoucích životních nákladů a sociálních rozdílů, které Rumunsko řadí mezi nejchudší regiony EU. Zásadní tedy bude výsledek druhého kola prezidentských voleb, protože prezident jmenuje premiéra, což by mohlo ovlivnit konečné složení vlády.