Profesor Igor Lukeš, historik žijící v USA, zavítal do podcastu Čestmíra Strakatého. A tam se rozpovídal nejen o Spojených státech, kam z Československa emigroval na konci 70. let minulého století.

Tehdy podle něj byli Američané mnohem otevřenější. Tehdy se prý Američané chovali mnohem otevřeněji, bylo mnohem snazší udělat si řidičský průkaz, což byl jen kousek papíru. Dnes člověku odebírají biometrické údaje a všechno trvá dlouho. Lukeš má za to, že je to i vývojem terorismu, kterému se nejen Spojené státy brání.

„To je ta daň, kterou platíme za jakousi jistotu, že když jsme někde uprostřed vesmíru nad Atlantikem, tak snad tam někde se nestane nějaká katastrofa na palubě letadla, což nás dřív ani nenapadlo, že by si někdo uměl vymyslet takovou krutost. Ale když se ukázalo, že tohle si lidské bytosti vymyslet dokážou, tak společnost na to přirozeně reaguje a když si musí vybrat mezi jistotu a svobodou, tak si radši vybere jistotu, i když to bude znamenat omezení svobody,“ pravil Lukeš.

Pár slov pronesl i na adresu bývalého prezidenta Donalda Trumpa, u něhož se obává, že se může stát prezidentem i podruhé.

„Změnil zemi k nepoznání. V prvních volbách ho volilo nějakých 72 milionů voličů a já jsem to chápal a omlouval jsem je. Já chápu, že horník, který fáral v Západní Virginii a najednou nemá práci, protože nějací studenti chodí demonstrovat s vlajkami za lepší životní prostředí, tak já to chápu, že ho to štve. Ale když někdo změní obsazení důležitých úřadů, např. na ministerstvu spravedlnosti v tomto kontextu, tak to je naprosto jiná situace,“ upozornil Lukeš.

„Chápal jsem, že společnost může toužit po změnách, ale když měli 4 roky na to, aby viděli, jaký Trump skutečně je, tak mě šokovalo, když v těch druhých volbách on získal ještě o 4 miliony hlasů víc. A z toho mám strach. Přinejmenším to ukazuje, že od něj voliči houfně neutíkali, že se nepoučili, že toho chtějí ještě víc. A potom jsme měli tu událost ze 6. ledna (2020) zvrátit výsledek voleb, a to myslím, že celý svět uznal, že to byl bezprecedentní událost v amerických dějinách,“ konstatoval Lukeš v narážce na několik podporovatelů Trumpa, kteří vtrhli na Kapitol a vyhrožovali zákonodárcům, že musejí ponechat Trumpa v úřadu.

A pokud se stane, že Trump vyhraje další prezidentské volby, tak to podle Lukeše značí jednu věc.

„Je-li to tak, tak se máme skutečně na co těšit. Ukazuje to, že velká část amerických voličů není srozuměna s tím, co od nich bude 21. století vyžadovat,“ varoval Lukeš, že pokud někdo slibuje, že svět obsahově vrátí do 60. let minulého století, do doby, kdy lidé celý život pracovali v automobilce Ford, pracovali tam celý život a rozuměli světu kolem sebe, tak nechápou, že toto se nevrátí už kvůli technologickému vývoji.

Lukáš má však za to, že Trump ve volbách může porazit sám sebe. „Trump neustále poráží sebe sama, protože dělá všechno pro to, aby opustil co největší množství voličů,“ pravil. Na druhé straně prý může Trumpovi pomoct, jak je vitální, zatímco u stávajícího prezidenta Joea Bidena to může vypadat, že už je unaven a občas si není jist tím, co říká. Podle Igora Lukeše je však pravda jiná. Pravda je taková, že od dětství bojuje s koktáním a bojuje s ním dodnes a voličům se může zdát, že občas neví, co říká.  

Kdyby se prezidentem opět stal Donald Trump, nebo další republikánský uchazeč o Bílý dům floridský guvernér Ron DeSantis, podle Lukeše by nešlo o nic menšího, než o katastrofu.

„To by samozřejmě byla naprostá katastrofa z mého pohledu a věřím, že by se to odrazilo velmi rychle i na světové scéně. Ostatně se stačí podívat, co slibuje Donald Trump, že okamžitě zastaví válku na Ukrajině. Podobně slíbil, že rychle vyřeší konflikty mezi Palestinci a Izraelci během pár dnů. To se samozřejmě nestalo, ale kdo si takový detail bude pamatovat? A pokud by vyhrál Trump, tak docela klidně zastaví pomoc Ukrajině, DeSantis v tomto s ním souhlasí. Přitom já pevně věřím, že se na Ukrajině bojuje o budoucnost Evropy, o budoucnost střední Evropy, a pokud by Ukrajinci měli být poraženi, pokud by z toho měl Putin vyjít vítězně, tak by to nejen znamenalo vítězství zla nad dobrem, ale zároveň by se to odrazilo v chování EU. Projevilo by se to v roztržce mezi východním a západním křídlem EU i v NATO,“ varoval Lukeš.