Více než polovina Britů je podle průzkumu přesvědčena, že časy pobrexitové jdou špatným směrem. „Každý výzkum veřejného mínění je okamžitý a každá otázka má svůj zvláštní význam a souvislosti. Takže když se dnes lidí zeptáte, jestli jde brexit správným směrem, určitě vám většina odpoví, že nikoliv, protože se zjistilo, kolik pracovníků odešlo z Velké Británie, ale současně to neznamená, že by si většina Britů myslela, že brexit jako takový byl špatný a že by se Británie měla vrátit do Evropské unie. Takto ten názor opravdu nelze interpretovat,“ míní Přibáň.

Podle jeho slov se ukázalo, že Británie do velké míry závisela na dovozu levné pracovní síly. „Ovšem ten dovoz levné pracovní síly ze zemí střední a východní Evropy znamenal, že se neustále zhoršovala ta situace místních britských pracovníků, a to byl také důvod brexitu,“ zmínil Přibáň.

„Není nic mediálně přitažlivějšího než nákupní panika. To víme. A ta nákupní panika vypukla v okamžiku, kdy vláda tvrdila, že sice je nedostatek řidičů, ale že není důvod k panice... Takže to je taková klasická reakce; když vláda řekne, že není důvod k panice, tak samozřejmě všichni začnou panikařit. Ale to je ta krátkodobá situace. To se dá vyřešit v řádu dnů. Možná i čeští sledovatelé sociálních sítí viděli ten vtip, ve kterém Boris Johnson volá královnu a ptá se jí – a ona mu odpovídá: Já jsem skutečně za války řídila kamion, proč se ptáte? Ale to je jenom krátkodobá situace,“ poznamenal Přibáň. Co se týče dlouhodobějších dopadů, ukazuje se podle něj, že Británie, jak zavřela pracovní trh pro evropské síly, tak najednou bude muset hledat jinde, nebo bude muset rapidně zvýšit mzdy vlastním pracovníkům.

Závěrem pak Přibáň shrnul vztahy unijních zemí. Ostře sledovaný je vývoj v Polsku, Maďarsku – v Polsku se mluví o polexitu, je zde střet mezi právem polským a unijním. Jak křehký organismus je podle Přibáně Evropská unie? „Já bych spíš řekl, že není křehký, ale pružný, ale to, že je pružný, neznamená, že by byl slabý. Otázka vlády práva, dodržování soudcovské nezávislosti, nezávislosti justice obecně, postupně začala se stávat hlavní nejenom politickou, ale i právní prioritou, a ani zdaleka to není jenom Maďarsko nebo Polsko, které jsou předmětem těch žalob před Evropským soudním dvorem. Zmínil bych i žalobu proti Portugalsku, proti Maltě, kde Evropský soudní dvůr judikoval porušení soudcovské nezávislosti jak v Portugalsku, tak na Maltě. Ale ta situace v Polsku a v Maďarsku je vyhrocená tím, že tam vlády, které vládnou, mají za cíl dostat pod kontrolu justici. A vlastně vytvořit to, co Viktor Orbán zcela nepokrytě již v roce 2014 označil za vznik neliberální demokracie, čili demokracie, která neuznává ústavní práva a svobody,“ uvádí Přibáň a následně zmínil důležitost sankcí. 

„Je to absolutně nutné, aby Polsku i Maďarsko nebyly přidělovány strukturální fondy, pokud nedodržují základní podmínky a povinnosti vyplývající ze smlouvy o Evropské unii,“ řekl rázně Přibáň.

A co volby v Česku? „Tyhle volby ukážou, jestli i Česká republika se přikloní k autoritářsko-populistickému modelu,“ je skeptický Přibáň. Proč je tak skeptický?

„Diváci si mohou vzpomenout na pár dní staré snímky a návštěvu Viktora Orbána u Andreje Babiše. Jeho zapojení se do volební kampaně. V Maďarsku panuje situace, ve které lidé jsou... lidem je vyhrožováno ztrátou práce a zaměstnání, pokud budou protestovat proti vládě. Tedy situace, která u nás byla v osmdesátých letech. To je návrat před rok 1989. Jestli to někdo chce, tak ať volí politiky, jako je Andrej Babiš, kterým Viktor Orbán připadá jako standardní demokratický politik. Viktor Orbán není demokrat, Viktor Orbán je autoritářský politik a kdo podporuje jeho politiku, staví se na pozice autoritářství a proti demokracii, proti svobodě," zakončil Přibáň.