„Jsou takové špičky, kdy byla například vloni v létě, kdy se objevilo hodně hoaxů. A potom to utichlo. Teď se to vrátilo kolem Vánoc, kdy se objevovalo hodně hoaxů, které se týkaly ničení vánočních stromků a podobně,“ uvedl Houdek k počtu hoaxů. Nejvíce z nich se podle jeho slov věnují tématu uprchlíků.

Následně se pak vyjádřil k fotografii ze syrského Aleppa. „Tady mělo jít o údajnou manipulaci západních médií, která mají ukazovat jednu herečku, to je to dítě, která byla zachráněna třikrát podle toho hoaxu, na třech různých místech. A je to vlastně snaha o diskreditaci západních médií ve věci informování o Aleppu. Když jsme rozklíčovávali ten hoax na základě různých jiných fotografií světových agentur a fotografů, tak jsme přišli na to, že se jedná o jedno místo. Že ti muži si tu dívku předávali v jednom konkrétním místě,“ poznamenal Houdek. 

Zlý úmysl v tom však podle něj pokaždé není. „V tomto případě si myslím, že ten zlý úmysl byl v tom, že se tato fotografie, tato koláž, šířila hlavně z ruských médií, které mají svůj zájem v Aleppu,“ dodal. V Česku stojí za hoaxy především skupiny bojující proti migrantům, islámu a muslimům. Většinou se ale podle jeho slov jedná o sdílení z profilů obyčejných lidí. Jako v případě benzinové stanice v Mohelnici, který následně okomentoval.

„Jde o to, že migranti se měli poprat na benzinové stanici. Ta zveřejnila video z kamer s výzvou ke sdílení, se slovy, že jde o uprchlíky. Ve skutečnosti ale policie vysvětlila majitelům, že se jednalo o slovenské brigádníky, kteří jeli z chmelu. Takže o žádné nelegální migranty nešlo,“ popsal Houdek video, jež mělo více než tři sta tisíc zhlédnutí. 

A jak si ověřit pravost fotografie či videa? „Když najdete nějakou fotografii, můžete ji nahrát do Google a ten vám ukáže kontext a dostanete se ke zdroji. U takových případů, například z Česka, je nejlepší zavolat policii,“ popsal Houdek. A zmínil další případ, kdy se šířila informace, že z jednoho autobusu u Rokycan utekli migranti. „Když jsme zavolali na cizineckou policii, zjistili jsme, že šlo o úplně obyčejnou poruchu, kdy lidé pak opustili autobus a šli na jiný spoj,“ popsal. 

MF Dnes dnes v souvislosti s HateFree upozornila na to, že vedoucí projektu Nikola Křístek zároveň působí ve sdružení AISIS, které si jako jediný uchazeč přišlo ve veřejných zakázkách na pět milionů korun. Podle Křístka se však o střet zájmů nejedná. „Informace o působení pana Křístka v organizaci, která v minulosti získala dotace od Úřadu vlády, je pro mne nová a překvapivá. Požádám o její důkladné prověření a posouzení vedoucího Úřadu vlády,“ zareagoval však pro deník nový ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD). Prý tuto situaci nepovažuje za standardní.