Prezidentská kandidátka Denisa Rohanová byla zaregistrována Ministerstvem vnitra na základě toho, že předložila podpisy dvaceti poslanců ČSSD, KSČM a ANO, kteří už však v nynější Sněmovně nepůsobí. Kandidátka byla navíc na Ministerstvo vnitra doručena v poslední možný den – to znamená 20. října. Podle zákona totiž musejí mít navrhující zákonodárci v den podání kandidatury platný mandát. A těm, kteří kandidaturu podepsali, skončil právě o půlnoci 20. října.

Ministerstvo vnitra však ve svém vyjádření o registraci zmiňuje až datum 21. října, kdy měla být kandidatura Rohanové osobně potvrzena. Nyní na tento problém upozornil v komentáři MF Dnes jeden z ústavních právníků, Jan Kudrna. 

Rohanová se však brání, že zmocněnec kandidátku poslal již 20. října 2021 elektronicky, až druhý den přinesl podpisy poslanců osobně. „Pokud je kandidátka poslána elektronicky, musí být do tří dnů doložena také fyzicky, což jsme také udělali,“ uvádí Rohanová. 

Jinému ústavnímu právníkovi, Janu Kyselovi, však vadí i to, že Rohanová se opírá o podpisy poslanců, kteří již zákonodárci nyní nejsou. V únoru letošního roku upozorňoval na to, že podpisy poslanců jsou podle něj platné, pokud jde o poslance, kteří byli ve svých funkcích v okamžiku vyhlášení voleb. Volby však prezident Miloš Zeman vyhlásil daleko později, než Rohanová podala svou kandidátku.

„To byste si mohl takto opatřit podpisy poslanců z doby před pěti, šesti, sedmi lety, podpisy senátorů, kteří už dávno nejsou senátory,“ řekl Kysela.

O tom, že Ministerstvo vnitra postupovalo nezákonně, když pro prezidentskou volbu Rohanovou registrovalo, jsou také přesvědčeni senátoři, kteří podpořili kandidaturu Marka Hilšera. Hilšerovi podporovatelé se obrátili na Nejvyšší správní soud, domáhají se vyřazení Rohanové z voleb.