Březina je jedním z neúspěšných kandidátů na post prezidenta republiky, který Ministerstvu vnitra neměl dodat dostatečné množství platných podpisů pro uznání kandidatury. Na svém facebooku ale uvádí, že se jedná o lež.

„Na MV ČR bylo dne 7. 11. 2022 mnou osobně předáno a protokolárně převzato 14 065 petičních archů, každý s pěti podpisy petentů. Celkem tedy bylo předáno a ze strany MV ČR protokolárně převzato 70 325 podpisů petentů. Předávací protokol máme archivovaný,“ uvádí Březina.

Následně uvádí, že se svým týmem získal od 13. 4. 2022 do předání petičních archů s podpisy celkem 80 344 podpisů. „Po dosažení tohoto čísla jsme sběr zastavili pro dostatečnost počtu podpisů. Následně jsme provedli trojnásobnou administrativní kontrolu podpisů. Vyřadili jsme 10 000 podpisů, u většiny se jednalo jen o naši předběžnou opatrnost. Byli jsme si proto jisti naší téměř nulovou chybovostí,“ pokračuje podnikatel.

Resort vnitra ale uvedl, že Březina odevzdal velké množství neplatných podpisů, které musely být vyškrtnuty. Březina to odmítá. „Ve světle uvedených a doložitelných faktů nechápeme, jak je možné, že mediálně je uváděno, že Ing. Tomáš Březina odevzdal na MV ČR pouze 64 758 podpisů. Je to lživá informace. Je zcela lhostejné, jestli se jedná o manipulaci MV ČR, nebo o úmyslnou a negativní informaci médií,“ tvrdí.

Podle Březiny je naprosto vyloučené, aby tzv. chybovost podpisů jím předaných činila v průměru 29 %, jak je uvedeno v rozhodnutí Ministerstva vnitra. „Chybovost u vládou a médii preferovaných kandidátů činí podle zveřejněných rozhodnutí ohledně jejich kandidátních listin pouze 2,9 %, je tedy desetkrát nižší. Takový rozdíl je objektivně nemožný,“ uvádí s tím, že vládní kandidáti využívali naprosto stejných metod sběru podpisů jako on.

Proti rozhodnutí ministerstva se Březina může hájit před Nejvyšším správním soudem, touto cestou ale nepůjde. „Jsem přesvědčen, že bych s odvoláním bezpečně uspěl a mohl pokračovat v kampani. Bohužel s třítýdenní přestávkou, bohužel v horké části kampaně. Tedy s negativními důsledky mojí dočasné absence,“ dodává závěrem Březina s tím, že nechce zatížit Česko náklady na opakování prezidentské volby.

Ministerstvo vnitra do prezidentských voleb pustilo devět z 21 kandidátů. Odmítlo dvanáct kandidátních listin pro nedostatky a jednu přihlášku pro její pozdní předložení. Podnikatelé Karel Diviš a Karel Janeček se chtějí proti vyřazení odvolat.

Tomáš Březina není jediným, u koho se objevily pochybnosti. Kandidát Karel Diviš byl vyřazen kvůli několika stovkám hlasů, ministerstvu vnitra totiž po odečtení procenta vypočítaného jako „chybovost“ vyšlo, že měl 49 884 hlasů.

Karel Diviš uvádí, že na vnitro odevzdal 62 600 podpisů, ministerstvo uvádí, že přijalo 61 430. Diviš stejně jako Březina tvrdí, že první filtraci podpisů prováděl už sám a ty které vyhodnotil jako pochybné ani neodevzdával.

Dvě kola přepočítávání na ministerstvu vnitra mu ve vzorcích 8 500 napočítala chybovost 17,85 procenta a 19,76 procenta. Ty byly následně zprůměrovány a bylo odečteno 18,8 procenta hlasů.

Podobně jako u Tomáše Březiny, i u Karla Janečka chybovost překročila 20 procent.

U kandidátů Danuše Nerudové a Petra Pavla byla vnitrem vypočítána chybovost o dva řády menší menší než u ostatních, pouze v desetinách procenta. Proto nedošlo ani ke kontrole druhého vzorku, která se provádí až od tří procent. Petru Pavlovi bylo z 81 323 hlasů započteno 81 083, Danuši Nerudové z 82 657 nakonec 82 413.

V případě dalších kandidátů už byly pochybnosti jednoznačnější.

Před deseti lety: Vnitrácká matematika podle Henycha

Výpočtový vzorec pro chybovost občanských podpisů se intenzivně řešil již při první prezidentské volbě před deseti lety, kdy ústavní stížnost odmítnutého kandidáta Tomio Okamury málem vedla k odložení voleb. Ústavní soud nakonec jeho stížnost odmítl, ale ve zdůvodnění podrobil postup ministerstva i zákonodárce tvrdé kritice. Jana Bobošíková se předtím soudně domohla zařazení do voleb, třebaže jí ministerstvo vnitra původně vyškrtlo.

Debata v roce 2013 měla místy bizarní polohu, kdy si úředníci ministerstva vnitra před televizními kamerami vyjasňovali rozdíl mezi sčítáním a násobením. Ředitel ministerského odboru Václav Henych se tehdy stal terčem mnoha vtipů.

„Nelogické to podle nás není. Já si myslím, že náš výklad je správný. Že na právo nemůžeme uplatňovat závěry a poučky z matematiky či jiných věd,“ argumentoval ředitel odboru Henych.