„Vlastně coby novinářka mám hrozný respekt před zachováváním nějaké neutrality nebo nezávislosti právních a soudních procesů. Myslím si, že je to jeden ze základních pilířů našeho státu. Ale když se ptáš, co se za tu dobu stalo (od května 2021), tak to zdržení podle mého, nastalo tím, že zpočátku to dostala jedna vyšetřující skupina, ale pak se to muselo přeložit na Prahu 3, původně to bylo lokalizováno na Prahu 1,“ popsala Rychlíková, že vždy se to váže k příslušnosti trestného činu. Odpovídala tak na otázku, co se stalo za dobu více než jednoho roku od popsání kauzy. 

„Chvíli se to řešilo, že by se to mohlo navázat na Právnickou fakultu, ale pak se řeklo, že se to bude lokalizovat skrz ten byt v Praze 3,“ popsala dále. 

„Pro mnohé lidi ten případ může působit jednoduše, ale ono to tak vůbec nemusí být, protože vy máte jako ten kriminalista povinnost, nebo státní zástupkyně, zástupce, vyslechnout velké množství lidí včetně svědků, a tyhle procesy si myslím, že nějakou dobu trvají. Za sebe, čistě osobně, mohu říct, že taky vlastně je jako složité, že to trvá nějakou delší dobu, na druhou stranu já věřím právnímu systému v České republice, a jako novinářka do něj nemám tendenci jakkoliv vstupovat. Ta naše práce se odehrála už a my můžeme už čas od času něco pamatovat. Třeba ty poslední zprávy byly, že stížnost Dominika Feriho na zahájení trestního stíhání byla zamítnuta, zároveň, že do toho případu nebylo přibráno asi pět lidí, to znamená, že on je stíhaný za možné znásilnění tří žen včetně jedné nezletilé a hrozí mu až deset let vězení. To jsou fakta, která máme, která známe – a zbytek je fakt asi součástí nějakých kriminálních trestněprávních procesů, které prostě běží tak a někde onak, koneckonců o českém soudnictví se často mluví jako o tom z pomalejších, takže to tak beru,“ vypověděla Rychlíková.

„Pro ty poškozené, údajně poškozené, je celý proces retraumatizující. Vypovídat o věcech, které jsou takhle závažného charakteru, opakovaně, musí být strašně nepříjemné a je to jeden z důvodů, proč se v Česku znásilnění, když to úplně zobecním, moc nehlásí, protože ten proces oběti zatěžuje. A v Česku je malá nahlášenost znásilnění, navzdory tomu, že se děje,“ zmínila k délce procesu Rychlíková, že je to náročné pro obě strany.

„I ty další případy, které se začaly otevírat během minulého roku, nejviditelněji případ Pavla Trávníčka, kdy policie řekla: Ty věci se staly, ale už je nelze potrestat, tak si myslím, že pro řadu lidí taky to může být hodně demotivující. Nevíme, co případ pana Cimického, taky se to nějakým způsobem táhne, to určitě dopadá na ty lidi, co se týče větší ochoty přicházet na policii s takovými svědectvími,“ poznamenala Rychlíková.