Německo má v souvislosti se snahami o ochranu klimatu dokonce klimatický kabinet, který má zmíněná opatření představovat. „Jedná se o neformální označení výboru šéfů těch ministerstvech, která musí promlouvat do klimatické politiky Německa. Tomuto výboru předsedá přímo kancléřka Angela Merkelová, která otázku klimatu označila za osobní záležitost,“ upřesnil Martin Jonáš.

Aktuální plány ze strany Německa na ochranu klimatu zatím nejsou známy. To, co se dnes odehrává v budově kancléřství, se dá podle Jonáše označit za jednu z nejtvrdších politických bitev letošního roku. „Od deseti hodin včerejšího dne zde zasedá klimatický kabinet. Dosud se nepodařilo dojít k jednotnému názoru na to, jak by měla německá klimatická politika vypadat do budoucnosti,“ uvedl zpravodaj. To, o co se jedná, je norma naprosto zásadní. Politika, která bude na dlouhá léta, ba desetiletí dopředu ovlivňovat například největší hospodářství Evropy.

V první řadě jde o to, jak by mělo Německo přistoupit k dodržování svých klimatických cílů, které si stanovilo do roku 2030. Jednat by se mělo o snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent, což vyžaduje přeorganizování německé ekonomiky.

Do teď se Německu snižování emisí příliš dobře nedařilo. „Přinejmenším ne tak, jak by si německá vláda představovala. Berlín si stanovil klimatické cíle také do roku 2020 a je v tuto chvíli zcela jisté, že se je naplnit nepodaří,“ uvedl Jonáš a přiblížil, že jednat se původně mělo o snížení emisí skleníkových plynů o 40 procent ve srovnání s úrovní roku 1990, dosáhlo se však snížení něco málo přes 30 procent.

Z toho důvodu roste nespokojenost, která se projevuje v německých ulicích už od začátku roku, každý pátek demonstrují školou povinní žáci a studenti v ulicích německých měst. Zpravodaj Jonáš se přihlásil z jedné ze série demonstrací, která se dnes odehrává před vchodem do německého kancléřství a která je podle jeho slov vyvrcholením hnutí, které do značné míry mění atmosféru v německé společnosti a také v německé politice. „Z velké části stojí hnutí za tím, že silně stoupají preference strany Zelených. „Všechny parlamentní strany s výjimkou Alternativy pro Německo teď považují klimatickou politiku za svou absolutní prioritu,“ poznamenal zpravodaj Martin Jonáš.

Za klima se demonstruje i v Česku. V hlavním městě se například sešli studenti na Staroměstském náměstí a pokračovat pak budou na Střelecký ostrov. Zde situaci monitorovala redaktorka České televize Nikola Reindlová, která upřesnila, co vše se odehraje během akce Týden pro klima, která dnes začíná. „Týden pro klima nebude pouze o protestech, ale zejména o debatách. Studenti vyzývají nejen studenty, aby se zapojili do debaty o klimatu,“ uvedla.

Připravené jsou pak i přednášky s odborníky, vědci a různými organizacemi, včetně organizace Greenpeace. „Greenpeace připravuje jednu z aktivit, která bude ve čtvrtek 26. 9. Bude to debata, kde vystoupí Doktoři bez hranic a další,“ popsal Jan Freidinger z Greenpeace.

Podle Freidingera je klíčové, že se do debat o změnách klimatu zapojili právě studenti a mladí lidé. „Klimatická debata trochu stagnovala a řada lidí rezignovala. Najednou ale přišlo hnutí mladých lidí, kterých se to týká nejvíce,“ dodal s tím, že dopady změny klimatu, které, pokud nezačneme snižovat emise, budou drastické a budou se týkat právě této generace. Nezapomněl studenty pochválit za jejich odhodlání a vědomosti. „Mají nastudováno daleko více než naši politici. Všem nám to dalo novou krev do žil,“ podotkl spokojeně Freidinger.

Největší problémy v České republice týkající se ochrany klimatu spatřuje v naší energetice, která je závislá z velké části na fosilních palivech, především uhlí. „Musíme přijmout co nejdříve plán jak odstavit uhlí,“ dodal Freidinger s tím, že další problém je, že Česko blokuje progresivní politiku na evropské úrovni, poukázal na příklad uhlíkové neutrality. „Česko musí v tomto otočit, je to pro nás příležitost, ne hrozba,“ uzavřel člen Greenpeace.