„Z momentální situace nejsem šťastný ani jako občan, ani jako diplomat,“ komentoval Jindrák na úvod spory s čínskou i s ruskou stranou. „Zahraniční politika se stala nedílnou součástí té vnitřní politiky,“ poukázal na to, co to zahraniční politice nikdy neprospívá.

„Česká republika si díky své velikosti a významu prostě nemůže dovolit mít s tak velkými a důležitými státy jako je Rusko a Čína špatné vztahy,“ konstatoval, že ale je zde bohužel několik politiků, kteří se profilují na tématu zahraniční politiky.

Rusko v pondělí označilo dva pracovníky českého velvyslanectví v Moskvě za nežádoucí, do zítřka mají Rusko opustit. Jde o očekávatelnou reakci na vyhoštění dvou ruských diplomatů z Česka. Vítězem této potyčky, podle Jindráka, však není nikdo. „Vítězem může být jen někdo, kdo těmto vztahům nepřeje. Vztahy byly kauzou narušeny. Vyhoštěním našich dvou pracovníků by kauza vzájemného vyhošťování měla skončit,“ poukázal na diplomatická pravidla.

„Samozřejmě to ale zanechává na obou stranách stopu nedůvěry. Celá kauza zanechá trpkost a hořkou pachuť. Teď je naším úkolem dát vztahy do pohybu a najít s Ruskem platformu komunikace,“ zdůraznil ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře.

V souvislosti s tím podotkl, že nemá radost, že se takové věcí probírají veřejně. „Je to jedna z nejcitlivějších agend diplomatických vztahů... Dříve vyhoštění diplomaté v tichosti odjeli,“ zmínil, že veřejná debata celou věc jen komplikuje.

Osobně v rámci kauzy ricin odmítá prohlášení Moskvy, že šlo o nepřátelský krok a provokaci z české strany a že by to bylo součástí státní politiky. „Tak tomu rozhodně není. Věřím vládě, že důvody k vyhoštění ruských diplomatů byly. Možná se mohly hledat jiné metody. Bylo v tom ale moc emocí a moc politiky,“ uvedl Jindrák.

Prezident Miloš Zeman měl výhrady k práci ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka (ČSSD). Naposledy například v souvislosti se zveřejněním článku týkajícího se Izraele a Palestiny. „Nerad bych komentoval jejich vztah... Pravda ale je, že česká zahraniční politika není jednotná, byť se o to celý život snažím,“ zmínil, že osobně má proto zájem s ministerstvem zahraničí spolupracovat.

Vztahy s Ruskem jsou, podle Jindráka, o něco lepší, než se na první pohled zdá; je třeba je posuzovat v jistém komplexu. „Nemůžeme stavět pouze na tom, co se dnes objevuje v médiích, a že si posíláme nějaké vzkazy,“ zmínil také občanskou a kulturní rovinu.

Máme se nyní Ruska bát? „Ruska se můžeme bát... třeba ve strategických záležitostech. Jsme členy NATO. Nejsme sice s Ruskem ve válce, má ale velkou armádu. Válka dnes nemusí probíhat klasickým způsobem,“ poukázal například na kyberútoky. „Měli bychom mít respekt,“ dodal k ruským hrozbám pro Česko.

Došlo i na slova místopředsedy Poslanecké sněmovny Vojtěcha Filipa (KSČM), který pro ruský armádní časopis uvedl, že v naší společnosti došlo v posledních letech k nárůstu fašistických tendencí, které v některých případech zůstávají bez trestu. Někteří lidé, podle něj, záměrně podporují neonacismus a oslavují banderovce a vlasovce.