Trumpův štáb zatím o metodě výběru budoucích velvyslanců neinformoval, a tak není jasné, zda má Ivana a další kandidáti bez diplomatických zkušeností reálnou šanci post získat. V USA je na rozdíl od velké většiny ostatních států podobná praxe běžná. Pokud jde o vyspělé demokracie, v omezené míře jsou do diplomatických misí vysíláni nezkušení lidé jen v Kanadě a Británii.

V USA v posledních desetiletích platí, že zhruba 30 procent velvyslanců bývá jmenováno z „politických“ důvodů, zatímco 70 procent tvoří profesionální diplomaté. I když spousta politických nominací se týká lidí vhodných pro diplomatický úřad, dlouhodobě platí, že na velvyslanecké posty jsou jmenováni i důležití sponzoři prezidentské volební kampaně nebo prostě spojenci hlavy státu.

Některé takové nominace nekončí dobře, upozorňuje americký list. Kandidatura hotelového magnáta George Tsunise na post velvyslance v Norsku neprošla v roce 2014 Senátem, protože Tsunis neprokázal potřebné znalosti. Cynthia Stroumová, která finančně podporovala kampaň Baracka Obamy, sloužila v letech 2009–2011 jako velvyslankyně v Lucembursku. Její působení ale vyvolalo na ambasádě zmatek, protože se nepohodla se spolupracovníky.

Přátelé prezidentů bývají jako velvyslanci vysíláni na pohodlné posty, zejména do západní nebo severní Evropy či do karibské oblasti. Ještě se nestalo, že by obsadili místo ambasadora třeba ve střední Asii. I pro Ivanu Trumpovou má v tomto ohledu list The Washington Post dobrou zprávu: od roku 1995 neobsadil místo velvyslance USA v Praze kariérní diplomat.