Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odsoudil atentát spáchaný na premiéra Slovenské republiky Roberta Fica.

„Útok na slovenského premiéra Roberta Fica je otřesný. Důrazně odsuzujeme tento násilný čin proti předsedovi vlády našeho sousedního partnerského státu. Mělo by být vynaloženo veškeré úsilí, aby se zajistilo, že se násilí nestane normou v žádné zemi, formě nebo sféře. Upřímně doufáme, že se Robert Fico brzy uzdraví a vyjádříme naši solidaritu s lidem na Slovensku,“ uvedl Zelenskyj.

A hned poté popsal, jak to vypadá na frontě, kde ruští agresoři postupují a Ukrajincům kradou jejich zemi metr po metru.

Zelenskyj zdůraznil, že se ukrajinským ozbrojeným silám podařilo stabilizovat situaci u města Vovčansk.

„Okupanti, kteří vstoupili do Charkovské oblasti, jsou ničeni všemi prostředky. Naše dělostřelectvo, drony a pěchota operují s přesností. A chci poděkovat všem, kteří jsou právě na pozicích. Zaměřujeme se i na další směry v Doněcké oblasti a také směry Pokrovsk a Kupjansk v Charkovské oblasti,“ prohlásil Zelenskyj.

Rusové se podle něj snaží zničit co nejvíce lidských životů a vedle toho i kusů ukrajinské techniky, aby oslabili schopnost Ukrajinců bránit se okupaci. A poděkoval všem národům, které Ukrajincům nadále pomáhají bránit se ruskému vpádu.

„Děkuji všem státům, které nám také pomáhají, vždy pohotově a vždy účinně – pomáhají našim lidem a našemu státu. Svět má sílu, má zbraně, má možnost donutit Rusko k míru – ke spravedlivému míru. A aby se to podařilo, je třeba nyní udělat naprosto vše pro to, aby ruská ofenziva a ruský pokus o rozšíření války selhal,“ konstatoval Zelenskyj.

Ukrajinské síly odrazily ruské útoky ve směru na Vovčansk v Charkovské oblasti a „částečně vytlačily nepřátelské síly z města“, uvedl 15. května generální štáb ukrajinských ozbrojených sil.

Ukrajinské ministerstvo obrany dříve téhož dne uvedlo, že malé ruské pěchotní jednotky vstoupily do severní části Vovčansku a pokoušely se zde vytvořit opěrný bod. „Obranné operace pokračují na severním a severozápadním okraji,“ uvedl generální štáb ve své zprávě. Na vyjádření velení armády upozornil server Kyiv Independent.

Další podrobnosti o situaci ve městě armáda nesdělila.

Ruské jednotky pokračují v útocích ve směru na Lyptsi, vesnici 10 kilometrů jižně od ruských hranic a asi 40 kilometrů východně od Vovčansku, uvádí zpráva.

Lyptsi i Mala Danylivka – vesnice na předměstí Charkova – se během dne údajně dostaly pod ruské nálety. Rusko zahájilo nové útočné akce 10. května na severu Charkovské oblasti směrem na Lyptsi a Vovčansk.

Washingtonský Institut pro studium války (ISW) popsal, o jak velký kus Rusové v oblasti severovýchodně od Charkova postoupili. „ISW v současné době hodnotí, že ruské síly nepostoupily více než 8 km od mezinárodní hranice v severní části Charkovské oblasti. Ruské síly operující v Rusku by mohly snadno provádět dělostřelecké údery proti ukrajinským obranným pozicím blízko mezinárodních hranic. … Ruským silám se od 10. května daří takticky postupovat v severní Charkovské oblasti v oblastech, kde ukrajinské síly cíleně nevytvářely významné obranné linie a zdá se, že ruské síly v současnosti upřednostňují vytvoření ‚nárazníkové zóny‘ před hlubokým průnikem do Charkovské oblasti,“ uvedl institut.

Nezávislá agentura Federální vlády USA Helsinská komise oznámila, že vláda ve Washingtonu pravděpodobně povolí Ukrajincům omezené útoky přímo v Rusku.

„Americká Helsinská komise uvedla, že USA by měly umožnit Ukrajině provádět údery proti vojenským cílům v ruských pohraničních oblastech uprostřed probíhající ruské útočné operace do Charkovské oblasti z Ruska, ačkoli američtí představitelé nadále vyjadřují neochotu takové údery podporovat. Americká Helsinská komise 15. května prohlásila, že USA by měly ‚nejen dovolit, ale povzbudit‘ ukrajinské síly, aby zasáhly ruské síly a sklady postavené v ruských pohraničních oblastech jako součást ruských útočných operací do severní Charkovské oblasti,“ uvedl institut, že nechuť Američanů dovolit Ukrajincům využít americké pomoci na zasažení cílů v Rusku značně oslabuje ukrajinskou schopnost bránit se agresorům.

Putin 15. května na setkání s veliteli ruských vojenských okruhů prohlásil, že ruské síly odrážejí všechny ukrajinské protiútoky a že ruské síly neustále zlepšují své pozice ve všech směrech na Ukrajině. ISW ale také tvrdí, že Putin není ochoten proměnit ruskou ekonomiku za zcela válečnou, protož se obává reakcí ruských lidí při hrozícím snížení sociálních jistot.

Naproti tomu The New York Times 15. května uvedl, že američtí představitelé vyjádřili přesvědčení, že příjezd americké bezpečnostní pomoci ukrajinským silám do července 2024 pravděpodobně umožní ukrajinským silám zvrátit mnohé z taktických výdobytků, kterých ruské síly dosáhly v posledních týdnech.

ISW uvedl, že vedle sociální situace v Rusku vytváří Vladimiru Putinovi vrásky na čele i prodej ruských zbraní ve světě. „Putin je pravděpodobně znepokojen ekonomickými a diplomatickými důsledky snížení vývozu ruských zbraní. … Putin prohlásil, že Rusko musí zajistit své smluvní závazky dodávat zbraně a vojenské vybavení cizím zemím, ale poznamenal, že potřeby ruské armády jsou první prioritou,“ uvedl ISW.

Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru (SIPRI) v březnu 2024 oznámil, že Rusko vyvezlo zbraně do 31 zemí v roce 2019 a pouze do 12 v roce 2023, přičemž ruský vývoz zbraní mezi lety 2014–2018 a 2019–2023 klesl o 53 procent.