Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oznámil, že podepsal dekret o pravidlech obchodu s plynem se znepřátelenými zeměmi, který stanoví nový systém plateb podle smluv. „Dnes jsem podepsal dekret, který určuje pravidla obchodu s ruským zemním plynem s takzvanými nikoli přátelskými státy,“ řekl Putin, když hovořil o situaci v leteckém průmyslu, informovala o tom agentura TASS.

Putin upřesnil, jak bude nový systém plateb za energie fungovat. „Našim partnerům z těchto zemí nabízíme jasný a transparentní systém: aby mohli nakupovat ruský zemní plyn, musejí si otevřít rublové účty v ruských bankách a tyto účty budou od zítřka, od 1. dubna letošního roku, sloužit k placení za dodávky plynu,“ řekl, že platit se musí přes účty v ruských bankách.

Prezident Ruské federace zároveň varoval, že za porušení platebního rytmu budou následovat sankce. „Pokud tyto platby nebudou provedeny, budeme to považovat za neplnění povinností ze strany kupujících se všemi z toho vyplývajícími důsledky,“ uvedl pro ČTK.

„Nikdo nám nic neprodá zadarmo a ani my nebudeme dělat charitu. To znamená, že dosavadní smlouvy budou zastaveny,“ zdůraznil Putin.

Pakliže Rusko přestane do Evropy dodávat plyn, musí se udržet v chodu základní infrastruktura, aby měli občané dostatek energie a tepla. To, že v takovém případě nebude možné udržet v chodu všechno, je zřejmě všem jasné, řekl dnes na jednání sněmovního hospodářského výboru ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Stát podle něj pracuje s různými scénáři, aby byl připraven. „My jsme se hrozně báli pátku, protože 1. dubna měla ruská společnost Gazprom zveřejnit nový model vypořádání za ceny energií. A my jsme věděli, že pokud budou trvat na platbě v rublech a budou trvat na tom, že si budou muset ti zahraniční odběratelé ten rubl nakupovat a budou jím muset fyzicky platit, tak jsme věděli, že na to Evropa nikdy nepřistoupí,“ uvedl dnes Síkela s tím, že toto riziko k 1. dubnu zatím nehrozí.

Odhady, co by se stalo s cenami energií na trzích, pokud by se zcela zastavily dodávky ruského plynu, jsou podle Síkely různé. „Někteří mluví o tom, že by ceny energií vyrostly na pětinásobek, někteří mluví o desetinásobku současného stavu. Je to situace, která nikdy předtím nebyla, já si ten pětinásobek velmi dobře představit umím, ten desetinásobek, to už je velmi dramatický a velmi kritický scénář,“ uvedl Síkela.

Skokové zdražení cen energií se podle něj odrazí mimo jiné také ve výši kaucí, které například energetická firma ČEZ skládá na energetické burze.

Pokud ruská strana okamžitě zastaví dodávky plynu, bude mít podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Reného Neděly problém velká část celé Evropy, do níž jde z Ruska 44 procent spotřeby plynu.

V Česku se podle Neděly těží zhruba dvě procenta celkové tuzemské spotřeby plynu, zbytek tvoří téměř výhradně ruský plyn. „Kdyby došlo ze dne na den k zastavení dodávek plynu, není řešení,“ uvedl.

Problém by podle Neděly měla velká část celé Evropy. Jediným možným postupem by byl společný nákup plynu v rámci EU a jeho poměrné přídělové rozdělení mezi členské státy, jako tomu bylo v případě vakcín proti covidu, podotkl.

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire a německý ministr hospodářství Robert Habeck Putinův požadavek odmítli, podle nich jde o nepřijatelné porušení smluv a vydírání. Obě země se podle ministrů připravují na zastavení dodávek plynu z Ruska, informoval iDNES.cz.

Německý kancléř Olaf Scholz s rakouským kolegou Karlem Nehammerem později na tiskové konferenci v Berlíně prohlásili, že odmítají platby za dodávky ruského plynu v rublech.