Ostravské ocelárny Liberty Steel vlastní skupina GFC Alliance podnikatele indického původu Sanjeeva Gupty. Působí v celé řadě evropských i mimoevropských zemí a jejími hlavním byznysy jsou ocelářství, výroba hliníku a energetika. V poslední době se skupina dostala do problémů v souvislosti s pádem finančního domu Greensill, který pro společnosti GFC Alliance zajišťoval část provozního financování. GFC Alliance tak pod tlakem řeší, jak udržet svůj byznys i za cenu případných divestic a restrukturalizací. A to v situaci, kdy evropský těžký průmysl nemá kvůli kombinaci čínské konkurence a evropské regulace na růžích ustláno.
Problémy matky samozřejmě citlivě vnímají zaměstnanci a odboráři ve vítkovických ocelárnách Liberty Steel. I když ostravská společnost prosperuje a v prvním čtvrtletí letošního roku by měla vygenerovat rekordní zisk před zdaněním ve výši 60 miliónů eur, odboráři se, ze svého pohledu legitimně, bojí, aby problémy matky nezasáhly i dceru, která jim dává živobytí.
Proto velmi ostře reagovali na transakci, v rámci které se vlastník rozhodl převést část evropských emisních povolenek v ceně jedné miliardy vlastněných Liberty Steel na sesterský podnik LIBERTY Galati v Rumunsku. Důvod transakce je prozaický. Zatímco Liberty Steel vlastní povolenky za necelých šest miliard korun, což dalece přesahuje její aktuální potřebu, rumunská LIBERTY Galati povolenky k dispozici nemá. Pokud by nedošlo k převodu od sesterské společnosti, musela by je nakupovat za cenu 46 eur za tunu vypouštěného CO2, a to si v současné situaci nemůže dovolit. Bez povolenek by musela LIBERTY Galati zastavit výrobu a tamní zaměstnanci by pravděpodobně skončili na dlažbě.
GFC Alliance, vlastník obou podniků, se tedy rozhodl provést transakci, na kterou má absolutní právo: Liberty Steel prodala sesterské rumunské firmě emisní povolenky v hodnotě cca miliardy korun, transakce proběhla v hotovosti. Z pohledu vlastníka došlo v zásadě k tomu, že předal část svého majetku z jedné ruky do druhé. Vůči prodávajícímu, Liberty Steel, se mateřský holding zachoval více než férově: Liberty Steel na transakci vydělala 260 mil. Kč. Část tohoto zisku bude rozdělena mezi zaměstnance: V rámci mimořádných odměn udělených k 70. výročí založení společnosti dostane každý zaměstnanec, a to i včetně agenturních, přes 13 tisíc korun čistého. Majitel se také zavázal, že zbytek zisku použije na investice do ostravského provozu.
Skutečná příčina problémů českého ocelářství
I přes transparentní a férové jednání je majitel obviňován některými odboráři a politiky z toho, že z Liberty Steel ´vyvádí peníze do zahraničí´. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která nemá s podnikáním žádné zkušenosti, se na Twitteru vyjádřila jako autentická marxistka, která bojuje proti zlému kapitalistovi: „Bohužel došlo na nejhorší. Vedení Liberty Ostrava chce prodat emisní povolenky za miliardu a bude tak dál pokračovat ve vyvádění peněz do zahraničí. Za ministerstvo práce nyní řešíme další postup a hlavně - jak s odbory ochránit tamní zaměstnance. V pondělí to chci řešit na vládě!“ tweetovala. Premiér Babiš, který na rozdíl od Maláčové o podnikání něco ví, nemohl zůstat pozadu a informoval, že bude iniciovat v ostravských ocelárnách finanční kontrolu. Josef Středula pak na svém Facebooku pózoval s odboráři Liberty Ostrava a vyhrožoval ochromením společnosti. Jeho tvrzení, že bojuje za záchranu pracovních míst zaměstnanců, jsou v kontrastu s tím, že je to právě současné vedení Liberty Ostrava, díky kterému se zaměstnanost v kraji zvýšila, a jakékoli paralyzování činnosti, k níž odborář vyzýval, by činnost oceláren poškodila, a vedla tak paradoxně právě ke ztrátě pracovních míst v kraji s jednou z největších nezaměstnaností v České republice. Tento paradox vede k otázce, zda Josef Středula ještě hájí zájmy pracujícího lidu, nebo jeho obavy spíš využívá ke své politické kampani.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: red