Celkem se v neděli od dvaceti hodin dívalo na ČT1 663 tisíc diváků, což představovalo 14,44 % z celkového počtu televizních diváků. Ve srovnání s předchozími díly série scénáristy Pavla Kosatíka a režiséra Roberta Sedláčka se jednalo o průměrnou sledovanost.

Nejsledovanější díl Den po Mnichovu, dlouhodobě avizovaný účinkováním zpěváka Daniela Landy v roli armádního důstojníka a pozdějšího protektorátního ministra Emanuela Moravce, vidělo 752 tisíc diváků. Naopak nejnižší sledovanosti dosáhl 17. listopadu čtvrtý díl, nazvaný Všechnu moc lidu Stalinovi. V příběhu komunistického převratu roku 1948 vystupovali téměř všichni protagonisté dílu o likvidaci Slánského.

DNEŠNÍ ZAHÁJENÍ FUNGOVÁNÍ SNĚMOVNY: PODÍVEJTE SE NA SVÉ NOVÉ POSLANCE

Drama vnitrostranického boje, jehož účelem bylo splnit přání sovětských soudruhů a najít vedoucího činitele vnitrostranického spikleneckého centra, začínalo v roce 1950 popravou Milady Horákové. Již v té době podle příběhu sílil tlak na československé komunisty, aby začali hledat zrádce uvnitř nejužšího vedení strany, jako se to již dříve stalo v Maďarsku a Polsku. Postupem příběhu se do nejméně výhodné pozice dostává právě generální tajemník strany Rudolf Slánský. Ač se jeho nejlepší přítel Klement Gottwald nejprve snaží vzdorovat, nakonec podlehne a likvidaci Slánského schválí.

Zobrazení vnitrostranického souboje na život a na smrt vyvolalo protichůdné reakce. Například advokát a člen ČSSD Jiří Vyvadil označil pátý díl historické série za „naprosto šílený“. „Dělají z toho trapnou a nevěrohodnou bramboračku,“ napsal na svůj facebookový profil.

Během necelé hodiny na něj nesouhlasně zareagoval Stanislav Křeček, zástupce ombudsmana a Vyvadilův souputník z předrevoluční Československé strany socialistické i ČSSD. Ten Vyvadilovi vzkázal, že jeho kritický názor nesdílí. „Podle mne to byl nejlepší díl Českého století. Asi tak to bylo,“ myslí si. Ještě nadšeněji reagoval v diskusi pod jeho glosou poslanec ČSSD Jan Chvojka. Ten Zabíjení soudruha zhodnotil stručně jako „vynikající počin“. 

Velmi pozitivně dílo přijala i kritika. Například recenzent serveru Lidovky.cz Marcel Kabát napsal: „Nedělní Zabíjení soudruha si zasloužilo diváckou pozornost jako málokterý pořad České televize. Je to film, z něhož mrazí a ani po skončení sledování hned tak nepřestane.“ Recenzent označil pátý díl Českého století za „studii rozkladu a paranoie“.

Samotná cesta Rudolfa Slánského z vrcholu moci až na popraviště je pak označena jako kafkovská hra, kterou sám zabíjený dychtivě rozehrál, když na začátku Gottwaldovi vyprávěl, že ve straně může být zrádce, který za žádných okolností nesmí zůstat neodhalen.