Koalici SPOLU v předvolební debatě reprezentoval lídr Jan Bureš. Přísaha vysílá do voleb Miroslava Haindla. KSČM postavila do čela kandidátky Pavla Hojdu. Svoboda a přímá demokracie chce uspět s Karlou Maříkovou. Hnutí ANO 2011 vede do voleb Jana Mračková Vildumetzová. Tomáš Svoboda je kandidátem ČSSD. Petr Třešňák je lídrem koalice Pirátů a STAN.

Úvodním tématem byl covid-19. Co by s ním dělali, kdyby zasedli do vlády? „Neměli bychom připustit tvrdý lockdown. Aby byly zavřené školy. Měli bychom více propagovat očkování, a to už nejenom v očkovacích centrech. Víc to přiblížit občanům, třeba mobilními týmy. Měli bychom také posílit kapacity na hygienických stanicích, aby se mohlo lépe trasovat,“ poznamenal Bureš.

Pro tvrdý lockdown v žádném případě není ani Miroslav Haindl. „Musíme propagovat očkování,“ zmínil Haindl. A dodal také to, že je nutné udržet děti ve škole. „Jsme v situaci, kdy máme celkem solidní proočkovanost. Máme hodně těch, kteří prodělali covid, takže můžeme říci, že je zde celkem solidní rezistence proti možné nákaze. Je ale zapotřebí říci, že vláda by měla držet všechno pro to, aby přesvědčila ty, kteří se nenechali očkovat, aby se očkovali,“ zmínil Hojda a apeloval také na to, aby byli očkováni i děti starší 12 let. 

Lídryně kandidátky SPD Karla Maříková podotkla, co by dělalo hnutí, pokud by bylo ve vládě. „Největší nárůst je v okrese Karlovy Vary. Určitě na to bude mít vliv mezinárodní filmový festival,“ poznamenala Maříková. Odmítla však lockdown, zároveň zdůraznila i to, že hnutí SPD je pro dobrovolné očkování. Ona sama očkování není. „Z důvodu, že neznáme veškeré nežádoucí účinky,“ řekla mimo jiné.

Karla Maříková (SPD)

Dále se ke slovu dostala Jana Mračková Vildumetzová (ANO). „Když přišel covid v březnu minulého roku, nic jsme o něm nevěděli,“ obhajovala vývoj v krocích vůči pandemii Mračková Vildumetzová. Pochválila chytrou karanténu i trasování, jež podle jejích slov fungují lépe než před rokem. 

„Když se podíváme na rok a půl zpátky, musíme podotknout, že nám velmi dobře fungovalo zdravotnictví. Měli jsme lůžka, byli jsme schopni se o pacienty postarat,“ poznamenal Svoboda ze sociální demokracie. Petr Třešňák za Piráty a STAN se následně vyjádřil k aktuálnímu vývoji covidu. „Ohniska jsou primárně na středních školách,“ sdělil k tomu, co se dozvěděl od hygieny. Zdůraznil důležitost trasování, testování a sekvenace.

Selhání EU?

K zajímavé diskusi následně došlo ohledně převozu pacientů s covidem-19 z Karlovarského kraje do okolních nemocnic po Česku a nevyužití kapacit v Německu. „Chebsko na tom bylo úplně nejhůř. Tam se to prakticky nezvládalo. A tady selhala i Evropská unie. My říkáme, že jsme součástí EU, že jsme propojeni, že je velká spolupráce mezi státy. A tady se bohužel ukázalo to, že jednak EU prakticky nezvládla, aby se ve všech zemích postupovalo koordinovaně,“ spustil Hojda.

Moderátor Řezníček se jej následně zeptal, co EU nezvládla ohledně vytíženosti nemocnice v Chebu.  Nezvládla to, že jsme prakticky nemohli převážet do Německa, 20 kilometrů do nemocnice za hranicemi. Není propracována ta spolupráce, která se deklaruje. V obchodu to funguje...,“ pokračoval Hojda, Řezníček se však vydal na obhajobu EU. „To nemá nic společného s EU. Pravomoci Evropské komise v oblasti zdravotnictví jsou velmi omezené,“ podotkl moderátor.

Moderátor Martin Řezníček

„Jsme v EU od roku 2004, a v roce 2020 řešíme takovéto problémy, které nám prakticky zabraňují, abychom spolupráci v této oblasti zajistili,“ poznamenal kandidát.

Maříková se pak následně vyjádřila proti plošnému testování, které podle ní nemá smysl. „Žádné jiné onemocnění se takto netestovalo,“ sdělila Maříková, že jí například chybí testování, kolik lidí je nemocných na rakovinu. Třešňák pro změnu hovořil o tom, že by se mělo nadále testovat ve školách. „Byl by hazard teď všechno nechat a dělat, že se nic neděje,“ domnívá se. Bureš poté poukázal na to, že by bylo vhodné uznávat protilátky, hovořil i o aktualizaci pandemického plánu. 

A jak je případně připraveno ANO na další vlny koronaviru? „Jedinou cestou je očkování. A bezplatné testy, které budou dál prováděny, jsou rovněž správným postupem,“ podotkla Mračková Vildumetzová. „Virus tady s námi bude pořád, musíme se s ním naučit žít. Nemůžeme pořád někoho testovat a zavírat ekonomiku,“ oponovala Maříková.

Důležitost digitalizace

Dalším tématem bylo efektivní fungování státu. „Doposud nemáme digitalizováno stavební řízení. To je ohromný nedostatek,“ poznamenal Třešňák. „V oblasti zdravotnictví to byl velký nedostatek v době covidu, kdy si například lékaři nemohli předávat dokumentaci mezi sebou. Ztěžovalo to situaci. Pokud by ta data plynula mezi jednotlivými lékaři, poskytovateli péče, bylo by to pro občana příjemnější,“ podotkl také Třešňák.

Co by konkrétně vyřešila Národní digitální agentura, kterou má v programu sociální demokracie? „Byla by soustředěná v jednom bodě, veškeré činnosti by byly soustředěné do jedné centrály, na základě toho bychom měli shromážděná data a mohla by se pouštět dál,“ poznamenal Svoboda.

Jan Bureš (SPOLU)

Zjednodušit lidem život chce i SPD, Mračková Vildumetzová za hnutí ANO pak vyzdvihla to, jak pomohl e-recept, který vláda prosadila, či elektronická dálniční známka. Všechny rodiny s dětmi by měly mít internet zdarma podle Hojdy z KSČM. Cenově dostupný internet chce i Přísaha. „Budeme vyjednávat se starosty obcí, mají přehled o tom, jaký dodavatel v daném regionu je,“ poznamenal Haindl. „V oblasti digitalizace máme prioritu ve zdravotnictví, kdy je nutné, aby lidé nemuseli nosit žádanky. Druhá věc je digitalizace státní správy jako takové, aby bylo možné tyto žádosti vyřizovat z domova,“ dodal Haindl. Digitalizovat chtějí podle dánského modelu, který je podle Haindla tím nejrozvinutějším.

Maříková z SPD pohovořila také o tom, jak by slučovala ministerstva, například školství a kulturu. „Určitě by se ušetřilo několik milionů korun,“ poznamenala. Třešňák by pak rovněž provedl audit na ministerstvech, podle něj však leckde odborníci scházejí. „Další věcí jsou kompetence mezi jednotlivými ministerstvy,“ uvedl Třešňák.

Petr Třešňák (PirSTAN)

„Všude by se našly rezervy, kde by se dalo snižovat. Když bych řekl kulturu, začali by mě kamenovat. A my kulturou v kraji žijeme. Je tedy složité odpovědět, kde snižovat, ale jsme pro snižování počtu zaměstnanců. Je třeba udělat audity,“ podotkl k byrokracii a počtu úředníků Svoboda z ČSSD.

Když se pak Řezníček zeptal na řešení ohledně státní správy – a její zefektivnění – Haindla z hnutí Přísaha, dostalo se mu zajímavé odpovědi. „Je třeba zabránit úniku peněz ze státní pokladny. To je první věc, kterou musíme vyřešit. A je to tím, že například kromě digitální daně pro nadnárodní korporace zavedeme spravedlivé znění v součinnosti s Evropskou unií,“ poznamenal Haindl. „To jste se dostal daleko od státní správy a o tom, jak funguje či nefunguje efektivně,“ poznamenal Řezníček a zopakoval, že jej zajímá fungování státní správy. 

„Samozřejmě že je potřeba zeštíhlit aparát, je potřeba zjistit, kde je ten tok peněz z té státní správy zbytečný. Už to můžeme prověřit jenom tím, že prověříme státní zakázky v době covidu,“ podotkl Haindl. „Pardon, stále jsem od vás nedostal odpověď na otázku, která se týká státní správy,“ řekl Řezníček. Haindl tak podotkl, že co se týče zeštíhlení státní správy, bylo by potřeba auditu. „Jsou tady strany, které jsou tady mnohem déle a nemají řešení. Jako zástupce Přísahy, která se má do Parlamentu dostat, tak mám říct konkrétní řešení? Jedna věc je, že si musíme nechat radit od odborníků, nemohu to řešit jako laik,“ dodal Haindl. Státní správa podle jeho slov funguje špatně.

Podle Hojdy (KSČM) je nutné rozlišovat státní zaměstnance a úředníky. Důležité je také podle něj to, aby úředníků nepřibývalo.

V závěru se hovořilo o cestovním ruchu a o tom, jak by se z koronavirové doby měl poučit Karlovarský kraj. „V oblasti cestovního ruchu se toho dá změnit hodně. Do naší oblasti musí být řádný přístup, a to je problém, který je tady řešen od roku 1997. Není dobudovaná dálnice,“ poznamenal Haindl. Důležité je také posílit fungování propagace, sdělil Haindl.

„Karlovarský kraj je specifický. Soustředili jsme se jen na klientelu směrem na východ. Určitě si nyní vážíme toho, že se k nám vrátili čeští klienti, ale nemohou určitě pokrýt ten trh. Je důležité se rozkročit a v rámci propagace se poohlédnout i po jiném trhu v rámci Evropy,“ podotkla Maříková a poukázala i na diplomatické vztahy s Ruskem.

„Covid dal největší ránu cestovnímu ruchu. A na Karlovarském kraji se to podepsalo,“ poznamenala také Mračková Vildumetzová a zmínila pomoc státu mimo jiné lázeňství. Ohledně lex voucher se vyjádřil i Jan Bureš. „Krátkodobě je to dobré řešení, z toho dlouhodobého hlediska je potřeba se soustředit na více aspektů,“ uvedl Bureš. Haindl následně ještě zmínil, jak pomoci turismu v Karlovarském kraji. „Proč zde nezaložit vysokou školu zaměřenou na turistiku?“ zeptal se.