„Mám obavu, že zde byl účelově vytvořen dobrý byznys pro dvě společnosti, které, i podle jejich účetních výkazů, jsou na něm existenčně závislé a mají z něj zisky v řádu desítek milionů korun ročně, aniž by kdokoliv řešil otázku, zda je takový koncept výhodný pro stát. Domnívám se, že z dlouhodobého hlediska nikoliv a že by provoz armádou a policií byl smysluplnější, i za cenu prvotních nákladů na techniku a podobně,“ napsal před dvěma lety tehdejší vicepremiér Andrej Babiš ministrovi zdravotnictví Svatopluku Němečkovi a premiérovi Bohuslavu Sobotkovi.
A navrhl i jiný způsob, jak leteckou záchrannou službu do budoucna řešit. „Alternativně by bylo možné uvažovat o založení neziskové organizace, která by leteckou záchrannou službu provozovala. Inspirací může být například Německo, kde leteckou záchrannou službu zajišťují společně s ministerstvem vnitra nezisková organizace DRF a automobilový klub ADAC nebo Rakousko provozující leteckou záchrannou službu prostřednictvím nestátní neziskové organizace ÖAMTC,“ napsal Babiš.
Od té doby na Ministerstvu zdravotnictví koumali a koumali, jak státní záchranku vytvořit. Ať na to šli zleva, zprava, součty vycházely vždy nepěkně. Nejenže by byla drahá prvotní investice, nákup vrtulníků, jako největší problém se ovšem ukázal nedostatek kvalitního personálu – pilotů a techniků – na nichž by takový podnik měl stát.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Šťastný