„Kolony amerických armád, které si už z České republiky dělají pod patronací ministra Stropnického průchoďák, by mohly zabloudit a skončit v detenčních táborech jako ‚uprchlíci‘. A kam je potom vyhostit? Do Německa, kde momentálně (jako okupační mocnost) sídlí, nebo do USA – které ovšem v té době (pod Trumpem) už nemusejí být bezpečnou zemí?“ táže se s tím, že právě tyto obrovské problémy řeší intelektuální a umělecké elity.

 

„Nějaké hlouposti jako další hospodářská krize, která již opět zdvořile klepe na dveře, nebo zvedající se vlna odporu proti migrantským guerillám, jež může kdykoli přerůst v občanské nepokoje (politicky korektní výraz pro občanskou válku), se jich netýkají. V jejich světě je vždy blahobyt,“ dodal.

 

„Kavárny“ na obou stranách Atlantiku dle jeho názoru dýchají ve stejném rytmu vzrušení: Bojují o bytí a nebytí. „Pokud by člověk vzal vážně produkci jejich ohroženého metabolismu, dospěl by k překvapivému závěru: Pokud by se stalo, že prezidentský úřad v Praze za dva roky opět převezme Miloš Zeman, mělo by to pro světový mír přinejmenším stejně fatální důsledky, jako když do Bílého domu usedne počátkem toho příštího Donald Trump,“ píše. V Rusku dle jeho názoru bude zvolen prezidentem Vladimir Putin. 

„Umíte si tu hrůzu představit? To už by docela reálně hrozilo, že svět nakonec neutone v tyranii Nového světového řádu či globálního konfliktu, ale poskládá se zpět do klasických zájmových (politických) rozměrů. Nebo dokonce (nedej čert) začne hledat ztracenou pevninu opuštěných tradičních hodnot: Vlastenectví opět bude ctnost a ne fašismus a xenofobie, muž, žena a dítě budou tvořit rodinu, vládnout budou volení a ne ‚neziskovky‘... No prostě hotová kontrarevoluce!“ nadsazuje. 

Hájek následně konstatuje že kavárny musejí závod o život prohrát. Všímá si tak i arogantních činů bruselských elit. 

„Tak dlouho chodili se džbánem příkazů, zákazů a ‚regulací‘ pro mrtvou vodu totalitního vládnutí, až se spícímu obru veřejnosti začala odchlipovat víčka. Migrantská zkáza ho nakonec probudila zcela. Teď se protahuje a nabírá sílu. Fenomén Trump není o ničem jiném. A o tomtéž je i po desítky let nevídaná kampaň médií a ‚kulturní a umělecké fronty‘ (jinak než tímto bolševickým termínem nelze to, co se dnes v Americe děje, nazvat), která má odstranit tuto veřejností (nebo její významnou probuzenou částí) milovanou ‚kunu v kurníku‘,“ myslí si. A dodává, že zdejší kavárna je havlistická. 

„Když umístili na Národní muzeum obří megaboard s tváří svého boha, napsali pod něj své vyznání: Havel forever, na věčné časy, jak říkávali jejich předchůdci, kteří alespoň ještě hovořili česky. Protože bolševik z pražské kavárny nepochopí, že v lidském světě nic netrvá věčně, ale všeho do času. Zatímco tuhle prostou pravdu ‚lid‘ intuitivně zná. Na věčné časy,“ uzavřel Hájek.