Klíma jako vládní zmocněnec pro média a dezinformace za svůj akční plán pro čelení dezinformacím, který si vláda nechala vypracovat v tomto roce, čelil ostré kritice, a sice pro velké snahy zavést cenzuru.

Klímův post vytvořila vláda 2. března 2022. Michal Klíma v této funkci však vydržel pouhý rok. Boj proti dezinformacím mu ale očividně nedá spát. Mrzí ho, že se „jeho agendě“ už nikdo nevěnuje tak aktivně, jak to činil on. Postěžoval si na to na svém twitteru.

„Rezignace na čelení dezinformacím přináší své negativní důsledky rychleji, než jsme čekali. Pochopí politici konečně, že cíleně šířené dezinformace vedou k polarizaci společnosti a ohrožení demokracie? Pochopí salónní aktivisti hájící šíření dezinformací, co obhajují?“ napsal Klíma na svém twitteru.

Na jeho tweet reflektoval europoslanec Jan Zahradil, s nimž si Klíma vyměnil názorové postoje. Zahradil zmínil, co je dezinformace podle analytika médií Františka Vrabela. „Často dochází k nepochopení toho problému, protože nejlepší dezinformace je buď zcela pravdivá, nebo obsahuje velkou většinu pravdivých informací. Jde totiž o to výsledné vyznění, přetočení narativu na konci informace,“ vyjádřil se „sémantický expert“ František Vrabel.

Jeho náhled na dezinformací Zahradil glosuje takto:

Toto je dezinformace podle experta (Františka) Vrabela. Pravdivá informace, “nesprávně” interpretovaná. Čili už nejde o to potírat lživé či falešné údaje. Jde o to potírat “nesprávnou” interpretaci správných údajů??‍>?. Lidé jako vy, pane Klímo, ať záměrně či nevědomky, nás vedou k cenzuře. pic.twitter.com/0H1CyakqHh

— Jan Zahradil (@ZahradilJan) May 31, 2023

Klíma se ohradil proti tomu, že by navrhoval cenzuru, a přidal svůj pohled na boj s dezinformacemi. „Čelení dezinformacím spočívá zejména v kvalitní strategické komunikaci, mediálním vzdělávání, podpoře profesionálních médií, tréninku úředníků atd. Můžete s tím pochopitelně nesouhlasit, ale nemá to nic společného s cenzurou,“ vyjádřil svůj názor.

Zahradil ale neskrýval překvapení, jaké postoje Klíma prezentuje, a přednesl nástroje, které stát nenápadně používá k zavádění cenzury.

Skutečně se domníváte, že jakási státní propaganda, nazývaná “strategická komunikace” nebo školení pod nálepkou “mediálního vzdělávání” jsou tím pravým? Divím se vám. Výsledkem bude pouze nárůst moci byrokracie, více regulace a větší přerozdělování veřejných prostředků.

— Jan Zahradil (@ZahradilJan) May 31, 2023

To Klíma důrazně odmítl.

Ne. Takhle, jak to píšete, se to opravdu nedomnívám. A nárůst byrokracie nepodporuji. Třeba si to někdy vyjasníme v diskusi. Twitter vede jen ke zkratkám.

— Michal Klíma (@Michal_Klima) May 31, 2023

Jejich vzájemnou komunikaci shrnul Zahradil takto: „Po čase opět výměna na twitteru s bývalým vládním zmocněncem Klímou. A stále o tomtéž. On i já. Pan Klíma se brání, že mu nejde o žádnou cenzuru. Že chce ‚jen‘ strategickou komunikaci, mediální vzdělávání, podporu profesionálních médií, trénink úředníků. A já na to, že se toto všechno dá shrnout následovně: více byrokratické buzerace, více státní regulace, více přerozdělování veřejných peněz. A méně svobody.“

Klíma měl ve funkci vládního zmocněnce pro média a dezinformace podle zadání koordinovat nejen boj s dezinformacemi, ale řešit i zmíněnou strategickou komunikaci a mediální agendu. Vláda tehdy vytvoření jeho funkce na Úřadu vlády vysvětlovala reakcí na stupňující se vlnu dezinformací v Česku souvisejících s tehdy začínající válkou na Ukrajině.

Klíma za svým nečekaným odvoláním viděl jen politické důvody. „Ve vládě se neřeší věci hlavně podle funkčnosti, ale politických zájmů,“ prohlásil do médií krátce po svém konci na postu vládního zmocněnce.

Klímův akční plán pro čelení dezinformacím, který si vláda nechala vypracovat, čelil ostré kritice pro snahy zavést cenzuru, obsahoval například: Stovky milionů korun pro média a vybrané organizace. Okamžité vypnutí webů, které vláda označí za dezinformační. Trestný čin šíření dezinformace.

Agendu v průběhu roku převzalo Ministerstvo vnitra a Centrum proti hybridním hrozbám, které vytvářelo takzvaný „dezinfozákon“. Problematiku dezinformací vláda nově řeší prostřednictvím Bezpečnostní rady státu. Pod sebou ji má národně bezpečnostní poradce vlády Tomáš Pojar.