Zajímavá konference o dopravě v Luhačovicích. Byli jsme na místě

20.09.2018 22:10 | Zprávy

Nutnost změn v legislativě zdůrazňovali odborníci na VIII. ročníku mezinárodní konference „Střední Morava – křižovatka dopravních a ekonomických zájmů“. Některé projekty totiž nabírají zpoždění až deset let. Na konferenci byla podepsaná Luhačovická výzva 2018, v níž je požadována mimo jiné také revize způsobu financování dopravní infrastruktury nebo „omezení obstrukční činnosti mnohých ekologických spolků“. Hosty byli také předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček a zástupci Ministerstva pro místní rozvoj a dopravy. Program mezinárodního setkání shrnuli na tiskovém brífinku.

Zajímavá konference o dopravě v Luhačovicích. Byli jsme na místě
Foto: Daniela Černá
Popisek: Libor Lukáš, předseda Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě a předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček

„V Luhačovicích se sešla elita českého dopravního inženýrského stavitelství. Jak naše sdružení, tak ti, kteří stojí vedle tohoto sdružení, mají pocit, že taková setkání mají smysl, a my jsme rádi poosmé toto setkání realizovali,“ uvedl na začátek Libor Lukáš, předseda Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě. Připomenul, že sdružení zorganizovalo také protest a petici kvůli pomalé výstavbě dálnic. „Možná to byl kamínek do mozaiky, aby se politické klima změnilo a všechny politické proudy daly prioritu české dopravní infrastruktuře, abychom byli konkurenceschopní a dokázali jsme přijmout potřebné zákony,“ dodal. Zmínil i to, že novinkou letošní mezinárodní konference byla účast studentů. „Považovali jsme za správné, aby studenti stavebních oborů měli kontakt s těmi, kdo vedou dopravní segment v České republice, a možnost se na něco zeptat.“

Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček vysvětlil, proč dal mezinárodní konferenci záštitu. „Není to jen deklarovaná snaha, ale snaha o konkrétní výsledky,“ zhodnotil. „Stále ztrácíme proti západním rozvinutým zemím, které mají infrastrukturu vybudovanou, mají potřebnou legislativu a už jiné potřeby, možná už i jiný náhled na ochranu přírody a krajiny. U nás, dokud nedobudujeme infrastrukturu, nemůžeme být konkurenceschopní,“ dodal.

Hostem byl také senátor a hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek: „Jsem přesvědčen, že mnoho věcí, kdy si stěžujeme na Parlament, vládu… To je jedna část, ale nakonec vidíme, že největší problém je v tom, že jsme příliš v uvozovkách demokratičtí. Nezohlednili jsme, že ve společnosti jsou lidé, kteří ne že chtějí chránit přírodu, ale zkomplikovat stavbu. Jejich životní krédo je chodit pěšky. Já to neironizuji. Já jim přeji, ať klidně chodí pěšky, ale mají mnoho nástrojů k tomu, aby nás také k tomu donutili.“

„Pozitivně vnímáme změnu legislativy. Posunula se o velký kus,“ uvedl Jan Kroupa, generální ředitel ŘSD, který zmínil, že dojde ke změnám i ve stavebním právu. „Začínáme jinak vnímat, jak se opravují silnice a dálnice,“ ujistil.

Zbyněk Hořelica, ředitel SFDI, uvedl, že celkový návrh rozpočtu na rok 2019 představuje 86,3 mld., z toho 65,5 mld. jsou národní zdroje, zbytek evropské peníze. 

Luděk Sosna, ředitel odboru strategie Ministerstva dopravy, informoval o změnách zákonů. „Chceme nabídnout investorům další nástroje pro to, aby mohli jednodušeji získávat územní rozhodnutí či stavební povolení.“  

Náměstkyně ministra pro místní rozvoj Marcela Pavlová popsala, že nový stavební zákon nic zásadního nezmění, ale že musí dojít ke změně stavebního práva.

Ladislav Dudáš, podpředseda představenstva NSD SR, zmínil: „Jsem rád, že tradice se dodržuje a že jste nás i letos pozvali. S velkým zájmem poslouchám, jaké problémy tu máte, a z 99 procent je to u nás jako přes kopírák.“

Některé projekty nabírají zpoždění až deset let

Na mezinárodní konferenci byla zdůrazňována nutnost dostavět páteřní dopravní infrastrukturu. K tomu je ale nutná změna příslušných zákonů. Jejich současná podoba způsobuje, že některé projekty nabírají zpoždění až deset let. Reálně tak hrozí, že se České republice nepodaří čerpat na důležité investice evropské dotace a vše se bude hradit z národních zdrojů.

Bylo také podepsáno Memorandum o vzájemné spolupráci na infrastrukturním projektu Mimoúrovňové křížení 1/50 Kunovice–Uherské Hradiště–Staré Město. Jeho cílem je zlepšení dlouhotrvající neúnosné dopravní situace v tomto dopravním uzlu.

Luhačovická výzva 2018 žádá také konkurenceschopné dopravní spojení

Účastníci konference podepsali tzv. Luhačovickou výzvu 2018. V ní konstatují, že komplikovanost legislativy pro investorskou přípravu, zejména v oblasti životního prostředí, neumožňuje realizovat záměry, je překážkou rozvoje mobility a představuje zásadní riziko pro dokončení strategických investic v České republice v reálném čase.

Výzva žádá také omezení obstrukční činnosti mnohých ekologických spolků. Dalším bodem je nutnost konkurenceschopného dopravního spojení. „Je potřebné provést revizi dlouhodobého způsobu financování dopravní infrastruktury, která za současných podmínek neumožní naplnit cíle dopravní politiky ČR, tj. dobudování prioritní sítě do roku 2030. Strategické rozhodnutí o přenastavení způsobu financování infrastrukturních projektů v plánovacím období 2020+ by mělo podpořit rozpočtovou předvídatelnost, dlouhodobost včetně využití soukromého kapitálu. Strategie financování silnic II. a III. třídy nemůže stát pouze na zodpovědnosti krajů, ale musí být také součástí dopravní politiky ČR,“ píše se také v Luhačovické výzvě 2018.

Pořadatelem akce se záštitou předsedů vlád České a Slovenské republiky, předsedy Poslanecké sněmovny, ministra dopravy ČR a SR, hejtmanů Olomouckého, Moravskoslezského a Zlínského kraje a předsedů Trenčianského a Žilinského kraje a primátora Zlína bylo Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě.   

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Daniela Černá

Martin Exner byl položen dotaz

Kdo přesně podle vás nebere válku na Ukrajině vážně?

A co máte na mysli tou podporou Ukrajiny všemi prostředky? Měli bysme tam nasadit i vlastní vojáky? Nebyl by ale tento krok začátek třetí světová? A máte dojem, že se Ukrajině pomáhá málo?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Potom, pošleme.“ Bojovníci s dezinformacemi přistiženi při lži. Tvrdá slova novinářky

22:21 „Potom, pošleme.“ Bojovníci s dezinformacemi přistiženi při lži. Tvrdá slova novinářky

Vyhýbavé odpovědi a značná nervozita, tak vypadala reakce lidí spolupracujících s redakcí Visegrad I…