Týden v médiích tentokrát otevírá téma, které se týká fungování veřejnoprávních institucí. Podle mediálního analytika totiž strany vládní koalice protlačily takzvaný drakonický zákon. Ten především zvyšuje koncesionářské poplatky a rozšiřuje jejich výběr na širší okruh poplatníků – nově mají platit i lidé, kteří nevlastní televizní přijímač nebo rádio, ale využívají internetové připojení.

Veřejnosti však podle Petra Žantovského uniká druhá, méně nápadná, ale o to důležitější změna. Nově je totiž přímo v zákoně stanoveno, že obě veřejnoprávní instituce, ČT i ČRo, musejí každých pět let vypracovat tzv. „Memorandum o veřejné službě“. Tento dokument má přesně popsat, jakým způsobem budou v příštích pěti letech naplňovat roli veřejné služby – od programových priorit přes práci s archivem až po výrobu původních pořadů.

Memorandum je v médiích nyní aktualizováno poté, co se ozvali soukromí provozovatelé rozhlasových stanic. Podle předsedy představenstva Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV) Jiřího Hrabáka, dlouholetého šéfa stanice Impuls, je situace v podstatě taková, že Český rozhlas si v podstatě své memorandum držel v šuplíku mimo zraky zainteresovaných a odmítl v podstatě dlouhodobě expertně projednávat záležitosti se soukromou částí našeho duálního vysílacího systému.

Asociace ve svém prohlášení připomíná, že jednání o textu Memoranda s Českým rozhlasem probíhala, avšak veřejnoprávní médium ji jednostranně přerušilo bez dosažení shody. Finální verzi dokumentu, zveřejněnou na webu Českého rozhlasu (ČRo) tento týden, s asociací nekonzultovalo, tvrdí APSV. „To je výraz dost velké arogance a také sebejistoty z hlediska politiky. Proto jsme upozorňovali na to, jak nám v jednom rozhovoru ředitel Českého rozhlasu René Zavoral v předklonu děkoval a líbal prsten naší vládní koalici, díky které prošel tento zákon, jehož součástí je i to memorandum,“ dodává k celé věci Žantovský vlastní hodnocení.