Spolupředsedkyně německé sociální demokracie Saskia Eskenová šokovala svým veřejným prohlášením. Navrhla zakázat krajně pravicovou Alternativu pro Německo (Alternative für Deutschland – AfD). Tu AfD, která raketově roste v průzkumech analyzujících volební nálady Němců. Eskenová má za to, že AfD využívá „každé téma k podněcování lidí“, což je podle ní „jasně antidemokratické“. Spolupředsedkyně sociální demokracie poskytla rozhovor agentuře DPA.

„Pro zákaz politické strany je třeba překonat řadu překážek, ale jsem přesvědčena, že bychom tuto variantu měli nadále zkoumat,“ zdůraznila s tím, že tuto možnost je třeba debatovat veřejně a voliče tím „šokovat“.

AfD se teď v průzkumech voličských nálad těší podpoře 23 procent voličů. Vládní německá sociální demokracie má podporu necelých 15 procent lidí. Pokud zůstane v nastoupeném proudu, může vyhrát zemské volby v Braniborsku či Durynsku a jmenovat do funkce svého prvního zemského premiéra, což by byl jednoznačný úspěch.

Mezitím byly místní organizace strany v Sasku, Sasku-Anhaltsku a Durynsku přímo označeny jako pravicově extremistické. Byly obviněny z toho, že zastávají fašistické postoje, případně se snaží o změnu Ústavy Spolkové republiky Německo, což je od skončení druhé světové války v Německu velmi citlivé téma.

„O krajně pravicové orientaci této strany nemůže být pochyb,“ uvedl Dirk-Martin Christian, předseda saského Státního úřadu pro ochranu ústavy, v prosinci loňského roku. Na jeho slova upozornil server Foreign Policy s tím, že pohled na AfD může Němcům připomenout, co se s jejich zemí stalo od 30. let minulého století, kdy o uchopení moci usiloval Adolf Hitler.

Právě kvůli Adolfu Hitlerovi část německé politické scény uvažuje o kontroverzním kroku, o zákazu AfD. Druhá část politiků má však pochyby, zda by takovýto krok nástup krajní pravice na politické scéně skutečně zpomalil. Server magazínu Foreign Policy připomíná, že EU např. omezila přítok dotací autoritativnímu režimu maďarského premiéra Viktora Orbána, ale k oslabení Orbána to nevedlo.

Německá zpravodajská služba podle Foreign Policy prohlásila, že přední členové a funkcionáři saské AfD pravidelně vyjadřují rasistické, islamofobní a antisemitské nálady. Označila místní saskou organizaci AfD za organizaci s „typicky etnicko-nacionalistickými pozicemi“ a uvedla, že jak ona, tak její národní mládežnická organizace spolupracují se známými neonacistickými a oficiálně zakázanými hnutími, jako je hnutí Říšských občanů.

Německé právo dává ústavnímu soudu pravomoc uzavřít politickou stranu, pokud sleduje protiústavní cíle a je schopna těchto cílů dosáhnout. V roce 2017 se německý soud rozhodl nezakazovat Národní demokratickou stranu Německa (NPD), i když fakticky vystupovala jako nástupkyně nacistické strany. Šlo však o příliš malou stranu s marginálním vlivem, takže soud usoudil, že není nutné ji zakazovat, na což také upozornil Foreign Policy.

Právník a poslanec CDU ze Saska Marco Wanderwitz, který tvrdí, že „existuje dobrý důvod, proč nám (německá ústava) dává možnost zakázat stranu“, jak řekl deníku Die Tageszeitung, „protože defenzivní demokracie (wehrhafte Demokratie) se musí proti svým největším nepřátelům ohánět velmi ostrými meči. Došel jsem k závěru, že AfD je nyní nepochybně radikální pravice. Nedělají nic dobrého a myslí to vážně. Musíme využít všechny možnosti, které máme k dispozici, abychom je porazili. Obávám se, že bez soudního zákazu se jich nezbavíme.“

Sociálnědemokratický ministr vnitra Duryňska Georg Maier přišel s myšlenkou, že by se měly změnit zákony spolkové země tak, aby vítěz voleb neměl automaticky právo na premiérský post a na ustavení zemské vlády, což by menším stranám umožnilo vítěze voleb obejít a sestavit vládu bez něj.

„Pokud nemůžete vyhrát volby, musíte prostě změnit pravidla. Levicoví extremisté tomu říkají demokracie,“ reagoval na tento návrh spolupředseda AfD v Durynsku Stefan Möller.

Úvahu na téma, zda AfD zakázat, či nikoli předložil serveru Politico i publicista James Kirchick.

„Všichni máme ve svých rukou, abychom ty, kteří pohrdají naší demokracií, postavili kam patří,“ nechal se slyšet prezident Frank-Walter Steinmeier v srpnovém projevu u příležitosti 75. výročí přijetí německé poválečné ústavy. Steinmeier sice nezmínil AfD a neřekl, co přesně je třeba udělat, aby se odpůrci ústavy ocitli tam, kam patří, ale James Kirchick upozornil, že týdeník Der Spiegel hned den po prezidentově vystoupení přišel s apelem na Spolkový ústavní soud, aby AfD nechal zakázat.

James Kirchick má však za to, že zakázat AfD by nebylo správné, že by to nepomohlo. Publicista připomněl, že někdejší německý kancléř Otto von Bismarck nechal v roce 1878 zakázat na 12 let sociální demokracii. Nacisté nechali zakázat všechny strany kromě své. Ve východním Německu bylo po druhé světové válce správné volit jen dovolené strany a lidé přesto v různých organizacích vystupovali proti režimu. I když po nich šla německá tajná policie Stasi. Odlišné politické názory se přesto nepodařilo umlčet.

„Je také důležité si uvědomit, že zatímco dnes Německo uvažuje o zákazu pravicové strany, aby ‚chránilo‘ demokracii, bylo to právě zrušením zákazu komunistických stran, které Řecko, Portugalsko a Španělsko zahájily svůj úspěšný přechod od vojenských diktatur k pluralitním demokraciím,“ upozornil publicista.

James Kirchick také připomněl, že AfD dnes politicky posiluje především jako jasný hlas, stojící proti migrační politice Angely Merkelové. Tatáž Angela Merkelová se jako kancléřka zasazovala i o to, aby německá ekonomika zezelenala, což především po zahájení ruské agrese proti Ukrajině vedlo k prudkému nárůstu cen energií. Zvlášť, když se Němci za vlády Merkelové rozhodli, že vypnou všechny své jaderné elektrárny.

A i pokud by byla AfD zakázána, Kirchick upozornil, že problémy, kvůli nimž začala okolo roku 2015 politicky posilovat, nezmizí. Jen se zrodí nějaká nová strana s podobnou rétorikou, ke které voliči přejdou.