Po hlasování se dostali do sporu zejména poslanci Pirátů a ANO. Předseda poslanců Pirátů Jakub Michálek v reakci na hlasování klubu ANO pro vrácení normy k dopracování prohlásil, že hnutí „potopilo své principy“. Šéf frakce ANO Jaroslav Faltýnek na to řekl, že nešlo o zamítnutí návrhu, v současné podobě je podle něho „právním paskvilem“. Michálek na to připomněl, že předlohu podepsaly i nová ministryně spravedlnosti Taťána Malá a profesorka práva Helena Válková (obě ANO).
Malá svůj podpis zdůvodnila tím, že v principu je nutné kumulaci funkcí vyřešit. „Je třeba najít koncepční a systémové řešení,“ řekla. Válková na rozdíl od Malé návrh Sadovského nepodpořila. V diskusi podotkla, že předloha není v nejjednoznačnější podobě, ale podporuje ji kvůli „politickému vyznění“.
Předseda lidovecké frakce Jan Bartošek (KDU-ČSL) Michálkovi vzkázal, že ANO porušuje své principy takřka stále. „Jsme tomu svědky opakovaně ve všech zásadních bodech,“ uvedl. Výsledek hlasování překvapil „nemile“, jak řekl, předsedu SPD Tomia Okamuru, podle kterého byl návrh s hnutím ANO předem projednán.
Normě hrozilo i zamítnutí, které požadoval Marek Benda (ODS). Pokládá za „naprosto nemravné“, že by politik nebyl plně placen za druhou funkci, kterou vykonává na plný úvazek. Je to podle Bendy v rozporu se zdravým rozumem. „Nikomu nemá být snižována odměna za práci, kterou dělá, jenom proto, že dělá ještě nějakou jinou práci,“ řekl. Proti tomu se ohradil předseda Pirátů Ivan Bartoš. „Není fér brát za plný úvazek plné peníze, když ho nemůžu vykonávat,“ zdůraznil.
O vrácení normy autorům k přepracování se hlasovalo hned dvakrát, když první kladné rozhodnutí zpochybnil Vlastimil Válek (TOP 09). I podruhé ale Sněmovna Sadovského návrh podpořila hlasy 77 poslanců ze 144 přítomných.
Předkladatelé v důvodové zprávě zdůrazňovali, že úprava o prezidentovi nemířila proti současné hlavě státu Miloši Zemanovi. Jde podle nich o nápravu opomenutí. Nyní se zákon o střetu zájmů na prezidenta nevztahuje, ačkoli, jak stojí ve zdůvodnění, jde o nejvýznamnějšího veřejného funkcionáře. Vláda ANO v demisi se k navrhované normě postavila záporně. Ačkoli uvedla, že prezident by se měl střetu zájmů vyvarovat, upozornila na to, že z výkonu funkce není odpovědný. Za nesplnění povinností by ho tedy nebylo možné v přestupkovém řízení postihnout.
Návrh dále stanovil, že v případě souběhu více funkcí by veřejnému funkcionáři náležela odměna jen za tu funkci, která je ve výčtu v zákoně uvedena nejvýše. Pokud je ve výčtu na stejné úrovni více funkcí, funkcionář by pobíral odměnu za tu funkci, pro jejíž výkon byl takzvaně uvolněn poprvé. Týkalo by se to zejména zastupitelstev krajů, měst, obcí a městských částí a obvodů. Zákonodárci, kteří by zároveň vykonávali placenou krajskou či obecní funkci, by za takovou funkci pobírali jen dvě pětiny stanovené odměny.
Novela měla zabránit také tomu, aby poslanec nebo senátor mohl pobírat odměny za členství v dozorčích, kontrolních a řídicích orgánech krajských, městských a obecních firem a aby komunální a krajští politici mohli dostávat peníze za členství v obdobných orgánech státních společností. Horní hranici ročního plnění za účast na jednáních těchto orgánů by ale předloha, kterou podepsalo šest desítek poslanců ze všech klubů kromě ODS, zvýšila z nynějších 10 000 korun na 30 000 korun.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab