„Postava předsedy krymského parlamentu dosazeného do funkce ozbrojenci, který vyzývá cizí moc k vojenskému zásahu na ochranu místních obyvatel, nám bohužel připomíná ty nejchmurnější okamžiky českých dějin – stejně jako rok 1938, tak i rok 1968. V jednom případě to vedlo ke ztrátě naší suverenity a v roce 1938 k rozpadu státu. Česká republika už s ohledem na svou historickou zkušenost proto nemůže v současné situaci mlčet,“ říká Lubomír Zaorálek k situaci, kdy ruská armáda a proruské síly prakticky obsadily ukrajinský poloostrov Krym.

ZDE ParlamentníListy.cz komplexně a vyváženě shrnují situaci na Ukrajině.

Jak se má Česká republika zachovat? Má vyzývat k míru i za cenu, že Ukrajina o Krym přijde? Tak se ptá MF Dnes. „Musíme především vyzývat k tomu, aby se zasedlo k jednacímu stolu. Silová řešení do Evropy 21. století nepatří. Při hledání řešení musíme všichni vycházet z rámce daného mezinárodním právem,“ řekl Zaorálek a odkázal k plnění závazků a povinností pramenících z uzavřených smluv. Připomněl tak smlouvu z roku 1994 uzavřenou v Budapešti, kde USA, Velká Británie a Rusko garantovaly Ukrajině teritoriální integritu v souvislosti se vzdáním se jaderných zbraní Ukrajinou. Tato smlouva podle Zaorálka nemůže zůstat pouhým „cárem papíru“.