Nová ruská bezpečnostní doktrína označuje za jedno z vnitřních rizik ohrožující fungování státu korupci. Ale nejen ji. Jako problém je vnímána práce zahraničních zpravodajských služeb, tzv. barevné revoluce nebo činnost zahraničních a mezinárodních nevládních organizací. Hrozbu představují i radikální nacionalisté či skupiny klonící se k extremní náboženské ideologii. Žádnému z těchto subjektů nesmí být dovoleno, aby ničily tradiční ruské mravní hodnoty.

Pokud jde o zahraniční hrozby, největší problém Ruska představuje podle Moskvy rozšiřující se NATO, které se snaží hrát roli globálního hráče, což je v rozporu s mezinárodním právem. Přesto chce Kreml vést „férový dialog“ s Aliancí. S vnitřním i vnějším ohrožením země souvisí i její ekonomická situace. V dokumentu se mimo jiné praví, že některé země využívají ekonomické nástroje k růstu geopolitického tlaku. Vzhledem k nízkým cenám ropy bude zřejmě nutné přehodnotit některé zbrojní programy, které měly vést k posílení obranyschopnosti Ruska.

„Překvapivý je článek číslo 19. Ten hovoří nejen o riziku zvětšování počtu států, které mohou mít jaderné zbraně. Mluví také o růstu potenciálu k získání biologických zbraní. A – cituji doslova – ‚na území států sousedících s Ruskem se rozšiřuje síť vojensko-biologických laboratoří USA‘. To jsem netušil, dokonce jsem se domníval, že tyto otázky jsou poměrně dobře ošetřeny režimem zakazujícím biologické zbraně a kontrolujícím plnění dohod. Fakt, že se z Washingtonu dosud neozval žádný protest proti tomuto článku, naznačuje, že postihuje realitu,“ upozornil Krejčí v rozhovoru pro První zprávy.cz.

Rusko připouští: Válka v Sýrii

Jako riziko je chápán i tzv. Islámský stát. Ačkoli vyhlídky ruské ekonomiky nejsou právě růžové, nemělo by to podle Krejčího ohrozit vojenské operace Moskvy v Sýrii. Pokud by k tomu došlo, proti radikálům by bylo třeba bojovat doma a to by vyšlo mnohem dráž. „Pravdou ale je, že se v Rusku množí analýzy, které naznačují, že by ruská intervence v syrské a irácké válce mohla trvat nikoliv měsíce, ale roky. To by pak byl problém. I pro nás, protože by to znamenalo, že by se letos nepodařilo odstranit hlavní zdroj migrace,“ varoval politolog.

O situaci v Sýrii se bude rozhodovat v pozemní operaci, kterou podle Krejčího provede armáda Bašára Asada. Ještě nějaký čas však potrvá, než se tato ozbrojená síla znovu postaví na nohy. Ruské útoky k tomu poskytují prostor. Kámen úrazu představuje boj o velká města. V nich může po osvobození od islamistů docházet např. k povstáním.

 A pak je tu ještě jeden velký problém. Když pozorně čtete Zprávu o stavu Unie, kterou přednesl prezident Barack Obama, ale i následující vystoupení některých lidí z Washingtonu, ucítíte z nich víc žárlivost než odhodlání bojovat. Jako by cílem nebylo vítězství nad bojovníky takzvaného islámského státu, ale to, aby si někdo proboha nemyslel, že vítězství bylo dosaženo především díky ruské armádě. Stále je prestiž velmoci víc než společný úspěch,“ zaznělo z úst Krejčího.

V závěru rozhovoru uznal, že by mnozí čeští analytici s jeho výkladem situace nesouhlasili a obratem dodal proč.

„Musíte se ale dostat ze zajetí představ České televize, podle jejíž politiky neexistuje nic, o čem ona prostoduchý lid blahosklonně neinformuje. Informační embargo na zásadní informace je základním nástrojem manipulace. Svět je však mnohem složitější a dynamičtější, než nabízí zakomplexovaná veřejnoprávní obrazovka,“ uzavřel.