„Fakt, že jsme vstup do eurozóny schválili v referendu o vstupu do EU, je irelevantní,“ poznamenal Nacher úvodem s tím, že situace se za posledních třináct let radikálně změnila. „Kdo to nevidí, nechť si dojde k očnímu, případně k psychologovi,“ poznamenal.

Podle něj nikdo tenkrát netušil, že eurozóna je ryze politickým, nikoliv hlavně ekonomickým projektem. „Že se bude falšovat účetnictví některých zemí, aby byla na oko splněná Maastrichtská kritéria a projekt byl spuštěn co nejšířeji, že jednotlivé státy budou ručit za problémy jiných zemí se stejnou měnou, že budou krachovat předlužené banky v zemích, jako je Řecko, Itálie nebo Španělsko, nebo se budou draze zachraňovat ze společných prostředků členů eurozóny,“ dodal.

Původní text ZDE

Podotkl pak také jeden paradox, kdy politici, kteří bojují za přímou demokracii, v této otázce cudně mlčí nebo konstatují, že referendum nutné není. „Tak starostu bychom měli volit přímo, v referendu bychom měli například rozhodovat, jestli se má zakazovat kouření v restauracích (dnes už je toto žhavé aktuální téma rozhodnuté), ale jestli budeme mít i nadále vlastní měnu, to řešit nemáme, nemůžeme, nesmíme!?“ rozčílil se. 

V rovině ekonomické je to pak ještě markantnější, neboť je dle jeho názoru zjevné, že projekt společné měny nebyl dobře připraven. „Zavádění společné měny v zemích s odlišným vývojem ekonomiky, vyspělosti, ale také odpovědnosti k zadlužování a utrácení, bylo riziko, do kterého se jít nemělo. Absurdní divadlo však pokračovalo dál, přidávaly se další státy, které ale zároveň nechtěly přebírat (ne)očekávané negativní aspekty,“ tvrdí.  

„Pokud si tedy zanalyzujeme argumenty zastánců eura, zjistíme, že jeho zavedení je nutné především z politických důvodů,“ řekl s tím, že ekonomickým argumentem je maximálně tvrzení, že se nám bude lépe platit v zahraničí, že se zjednoduší platební styk se zeměmi eurozóny a že odpadnou transakční náklady za směnu měny. K rychlejšímu ekonomickému růstu společná měna podle něj nevede. „A na politické důvody bych se – ve světle neschopnosti společně v EU řešit právě politické otázky jako například imigrační krizi – vykašlal,“ uzavřel.