Před týdnem se objevila zpráva, že se ukrajinským vojenským silám mělo podařit zatlačit ruská vojska tři až osm kilometrů od levého břehu Dněpru, alespoň to oznámila mluvčí jižního velení ukrajinské armády Natalja Humenjuková, která zároveň tvrdila, že to znamená, že Rusové už nemohou ostřelovat pravý břeh z minometů.

Jak se fronta u Chersonu vyvíjí zhodnotil Mikael Valtersson, bývalý politik Švédských demokratů a voják. Konstatuje, že po krachu letní ofenzivy se na frontu u Dněpru, zejména u Chersonu soustředila pozornost, zvláště v otázce, zda může mít větší vliv na průběh války. Připomenul, že Cherson se Rusům podařilo dobýt a celkem i věřili, že mohou oblast udržet. Hovořily pro ně celkem slušná obrana a také dostatek vojáků.

To se ovšem změnilo, když na scénu dorazily raketomety HIMARS, které Ukrajinci použili na ničení mostů. A ze zásobování pravého břehu se stala noční můra. „Na první pohled to nebylo zřejmé, ruské ozbrojené síly měly na západním břehu velké množství zásob, ale začalo být těžké je nahrazovat při intenzivních bojích s ukrajinskými silami při protiofenzivě. Obě strany spotřebovávaly vybavení i zásoby ve velkém množství, ale Ukrajinci mohli nahrazovat své ztráty snadněji než Rusové,“ píše Valtersson. Rozhodnutí stáhnout se z Chersonu pak bere jako moudré, protože alternativou bylo riskovat prolomení fronty kvůli nedostatku zásobování.

Připomíná také prolomení přehrady Nová Kachovka, které „spláchlo“ některé předsunuté pozice Rusů a vytvořilo prostředí, ve kterém se v podstatě bojovat nedalo, tudíž byl v létě na dněperské frontě klid. Ovšem hladina vody poklesla, zvláště na ruské straně.

Řada „mluvících hlav“ pak spekulovala o potenciální ofenzivě přes Dněpr. Na ukrajinské straně mnozí doufali, že by tímto směrem mohli odstřihnout Krym a dobýt Melitopol z boku. Jiní zase doufali, že se Ukrajinci vylodí u Enerhodaru a zaútočí na týl ruského opevnění u Záporoží. (Na obrázku A a B).

Mapa plánovaných útoků přes Dněpr
Repro: X

Jak ale analytik poukazuje, kreslit čáry na mapě je jedna věc a zásobování útoku druhá. Rusko toho nebylo minulý podzim schopné a Ukrajina je na tom v této oblasti ještě hůř, protože Rusko mělo a má převahu v dělostřelectvu, helikoptérách, letectvu i v naváděných střelách. A co se týče dronů, je na tom minimálně stejně jako Ukrajina. Jedině v oblasti salvových dalekonosných raketometů je na tom s HIMARS lépe, nicméně Valtersson varuje, že Rusko může začít používat severokorejský systém KN-09 s dostřelem 180 až 200 km.