Před týdnem se objevila zpráva, že se ukrajinským vojenským silám mělo podařit zatlačit ruská vojska tři až osm kilometrů od levého břehu Dněpru, alespoň to oznámila mluvčí jižního velení ukrajinské armády Natalja Humenjuková, která zároveň tvrdila, že to znamená, že Rusové už nemohou ostřelovat pravý břeh z minometů.

Jak se fronta u Chersonu vyvíjí zhodnotil Mikael Valtersson, bývalý politik Švédských demokratů a voják. Konstatuje, že po krachu letní ofenzivy se na frontu u Dněpru, zejména u Chersonu soustředila pozornost, zvláště v otázce, zda může mít větší vliv na průběh války. Připomenul, že Cherson se Rusům podařilo dobýt a celkem i věřili, že mohou oblast udržet. Hovořily pro ně celkem slušná obrana a také dostatek vojáků.

To se ovšem změnilo, když na scénu dorazily raketomety HIMARS, které Ukrajinci použili na ničení mostů. A ze zásobování pravého břehu se stala noční můra. „Na první pohled to nebylo zřejmé, ruské ozbrojené síly měly na západním břehu velké množství zásob, ale začalo být těžké je nahrazovat při intenzivních bojích s ukrajinskými silami při protiofenzivě. Obě strany spotřebovávaly vybavení i zásoby ve velkém množství, ale Ukrajinci mohli nahrazovat své ztráty snadněji než Rusové,“ píše Valtersson. Rozhodnutí stáhnout se z Chersonu pak bere jako moudré, protože alternativou bylo riskovat prolomení fronty kvůli nedostatku zásobování.