Jelikož se v posledních týdnech – v souvislosti s 25. výročím od sametové revoluce – stále častěji objevují různé, do nedávna nepřijatelné názory na dobu, která událostem předcházela i která je poté následovala, zajímavým kamenem mozaiky vzpomínek a názorů pamětníků je i básník Karel Sýs.

Jelikož nejde o rozhovor vedený ParlamentnímiListy.cz, ale o záznam jeho vystoupení na diskuzním panelu k 17. listopadu 1989, řada otázek, které by následovaly po jeho výrocích, zůstává nezodpovězena do doby, než bude možné na ně hledat přímé odpovědi. Přesto minimálně za zamyšlení stojí.

Ano, byl to převrat, ale hlavně ekonomický a geopolitický

„Víte, on převrat nebyl kvůli tomu, abychom si mohli promítnout film Ucho. V tom roce 1989 to byl majetkový převrat a geopolitický převrat. Zvláštní ale je, že sotva se vynoří teorie, která vysvětluje mnohé, ale nevyhovuje úředním vykladačům dějin, tak je vzápětí zneuctěna nálepkou ‚konspirační‘,“ předeslal Karel Sýs.

A jak doplnil, k převratu či sametové revoluci došlo podle něj působením hlubinných ekonomických geopolitických pochodů. „Byl to kšeft, jako v Mnichově. Velmoci tenkrát i dnes odložily vlastní krizi. Tedy - Sovětský svaz a Východ obecně krizi důvěry vlastního obyvatelstva a Západ zase neprodejné zboží. Ale jak říkám, jen tím tu krizi odložily. Když Michail Gorbačov Československu daroval, nebo přesněji řečeno spíš vnutil, notorického humanitárního bombardéra, nesmazatelně se zapsal do českých dějin. Ostatně kdybychom se cukali, přišli by dědové Mrázové tenkrát nikoli z Kremlu, ale z Milovic. Přenechám ale filozofům, politologům a ekonomům popis a výklad převracení zemských desek a pokusím se aspoň trochu pojednat a vysvětlit mechanismus toho celého listopadového převzetí moci před 25 lety. Opravdu ležela na chodníku? Nebo byla předložena na stříbrné míse?“ naznačil Sýs. Reagoval tím na vystoupení jiného řečníka, který poukázal na to, že moc v určitých dnech v Československu opravdu ležela na chodníku a záleželo jen na tom, kdo ji nejrychleji zvedne a uchopí.  

Od určitých pozic šlo prý o plnění rozkazů. I když někdy velmi bolestných. Byly připraveny však už odměny 

„Sametová revoluce byla pečlivě připravena, budoucí nové kádry vycvičeny. Zahradní slavnost tak mohla začít. Do určité výše či šarže příslušné orgány, což je v tomto případě velmi výstižné slovo, snad mohly věřit, že pracují k pouhé výměně neschopné věrchušky za novější a schopnější. Prostě za nová košťata. Ale lidé sedící od jisté výše, i když pouze spekuluju, jednali velice pravděpodobně v rámci plnění rozkazů. Byť i pro ně krajně bolestných. Ale ta budoucí bolest byla pak zmírněna nejrůznějšími odměnami, beztrestností, podílem na moci a hlavně výhodným místem při krájení koláče, který se pekl,“ popsal Sýs dále svůj pohled na události před čtvrtstoletím, jejíchž výročí se minulý týden slavilo.