Cítíte od Ukrajinců dostatečnou vděčnost za pomoc, kterou dostali?Anketa
Americký prezident přitom již v pondělí znovu upozornil, že Zelenskyj může kdykoli přijet do Washingtonu opět jednat o dohodě mezi oběma zeměmi, kterou ukrajinský lídr v minulém týdnu po roztržce v Bílém domě nepodepsal.
Trump podle úředníka stále věří, že se mu ukrajinského lídra podaří přesvědčit k účasti na jednání o míru a dohodě, která měla Ukrajině přinést pokračování americké podpory, ale Zelenskyj ji odmítl, jelikož podle jeho názoru neobsahovala dostatečné bezpečnostní záruky.
V to, že ukrajinský prezident ustoupí a bude chtít jednat o pokračování spolupráce s USA, doufají též mnozí Ukrajinci. „Za prvé je to pozastavení, které ponechává naději na jeho obnovení. Takže toto je míra donucovací diplomacie, ne roztržka. Za druhé, je to velmi bolestivé, ale ne smrtelné. Ukrajinu to bude stát zbytečné oběti a ztracená území, ale nepovede to k porážce. Za třetí, jsem přesvědčen, že s novou administrativou bude nalezen vzorec řešení,“ řekl vysoký ukrajinský úředník serveru Politico, že se země sice bez americké podpory dokáže bránit, avšak za cenu větších ztrát území i životů.
Pro pokračování spolupráce se Spojenými státy se staví ukrajinský premiér Denys Šmyhal, jenž se netají tím, že je vděčný za americkou pomoc. „Ukrajina je absolutně odhodlána pokračovat ve spolupráci se Spojenými státy americkými a jsem přesvědčen, že podpora ze strany Spojených států jako světového lídra, jednoho z našich největších partnerů, který nás podporoval tři roky, bude pokračovat,“ uvedl premiér Ukrajiny s tím, že právě Američanům jeho země vděčí za záchranu desítek tisíc životů i za to, že se zemi podařilo bránit ruské agresi.
Jak moc přesně bude pozastavení americké podpory bolet, pokud ukrajinský prezident nebude chtít s Američany spolupracovat? Sám Zelenskyj již dříve uvedl, že Ukrajina může pokrýt zhruba 40 % svých vojenských potřeb, přičemž USA pokrývají 30 % a Evropa dalších 30 %.
Tato čísla jsou podle serveru Politico v souladu s vojenskými analytiky, avšak důležité je zmínit též účinnost amerických zbraní, která převyšuje zbytek podpory. „Nedávné odhady naznačují, že pouze 20 procent celkového vojenského vybavení dodávaného ukrajinským silám je nyní z USA, 55 procent je domácí produkce na Ukrajině a 25 procent z Evropy a zbytku světa, ale těch 20 procent je nejsmrtelnějších a nejdůležitějších,“ zdůraznil Malcolm Chalmers z britského Royal United Services Institute.
Ukrajina se sice podle Chalmerse nezhroutí, ale projeví se zásadní závislost na amerických zpravodajských datech a dodávkách protivzdušné obrany. Z Ukrajiny zaznívá, že by to byl problém i pro bránění civilní infrastruktury.
Ukrajinská opoziční poslankyně Iryna Geraščenková Zelenskému vzkázala, že by měl poslechnout výzvy Američanů i evropských lídrů, aby nepřerušoval vztahy s USA. Ukrajinský parlament se podle ní snaží pracovat na pokračování spojenectví země s Američany, avšak Zelenskyj mu v této věci nepomáhá a neschází se ani s ukrajinskými zákonodárci.
„Pokud Spojené státy pozastaví vojenskou pomoc Ukrajině, bude to mimořádně vážná a citelná rána. Na frontě! A my musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom tomu zabránili nebo to napravili. Skandál mezi Kyjevem a Washingtonem zatím prospívá Moskvě. Oslabuje Ukrajinu, Evropu i samotnou Ameriku jako světového lídra. Poslední události vyžadují vážný a upřímný rozhovor mezi vládou a společností. Zelenskyj se však s ukrajinským parlamentem nesetkává. Je jediným ukrajinským prezidentem, který nekomunikuje se zákonodárným sborem,“ kritizovala Geraščenková ze strany Evropská solidarita předchozího ukrajinského prezidenta Petra Porošenka.
Dodala, že líčení situace na Ukrajině se dost liší tomu, jak to skutečně vypadá na frontě, a Zelenskyj by tak měl poskytnout „plán B“, který jasně ukáže, jak si země stojí bez americké pomoci.
Americký viceprezident J. D. Vance v interview pro televizi Fox News prohlásil, že konflikt nelze vést donekonečna a Rusko i Ukrajina musejí jednat. „Vyzýváme prezidenta Zelenského i prezidenta Putina, aby tuto cestu následovali,“ řekl.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle něj musí myslet jednání o míru vážně. „Nelze přijít do Oválné pracovny nebo kamkoli jinam a odmítnout byť jen diskutovat o detailech mírové dohody,“ narážel Vance na Zelenského odmítavé postoje.
Britská BBC shrnuje, že pokud se Zelenskyj nebude chtít o pokračování americké pomoci bavit, způsobí to riziko pro ukrajinská města a tamní obyvatele, jelikož právě americké systémy pomáhaly bránit ruským útokům na civilní infrastrukturu za pomoci systémů protivzdušné obrany, jako jsou baterie Patriot a NASAMS.
„USA daly Ukrajině schopnost provádět údery na dlouhé vzdálenosti – pomocí raket HIMARS a ATACM. USA omezily jejich použití v Rusku, ale stále byly životně důležité pro zasažení vysoce hodnotných cílů na okupovaných územích. Nejde jen o kvalitu, ale i o kvantitu. Jako nejmocnější armáda světa dokázala poslat stovky přebytečných humvee a obrněných vozidel – čísla, kterým se menší evropské armády nikdy nemohly rovnat,“ zaznívá.
Nejde ale jen o samotné zbraně. BBC ve článku obranného zpravodaje Jonathana Bealeho zdůrazňuje též důležitost satelitní komunikační sítě Starlink Elona Muska, která je pro Ukrajinu nezbytná pro koordinaci útoků dělostřelectva a dronů.
Právě Starlink je financovaný též Pentagonem a má být nepravděpodobné, že by Musk chtěl za Zelenského „zatáhnout účet“, když jej spolu s dalšími členy Trumpovy administrativy rovněž kritituje. „A co potom údržba zařízení dodaného z USA? USA také cvičily ukrajinské síly a pak jim pomáhaly udržovat vybavení dodané USA,“ doplňuje Beale, že samotné zbraně jsou jen část problému.
Stojí za zastavením americké pomoci „česká stopa“?
Mezi spekulacemi ohledně zastavení americké pomoci se objevily též názory, že se tak mohlo stát poté, co z Evropy zazněly výroky žádající pokračování války. Ekonom Pavel Šik v té souvislosti ukázal na rozhovor amerického ministra zahraničí Marka Rubia pro Fox News, kde padlo, že americká administrativa odmítá vidinu, že pokračování konfliktu donutí Rusko k jednání, jak si mají někteří ministři zahraničí představovat.
Právě různých šéfů diplomacie se totiž Rubio podle svých slov ptal, co má být alternativou k vyjednávání s Ruskem, které někteří lídři odmítají. „Další čtyři roky války, tři roky války?“ tázal se. Sám se prý ohledně plánu na ukončení války na Ukrajině ptal úplně každého ministra zahraničí, s nimiž mluvil, a většina z nich „neměla plán“. A část mu pak měla sdělit: „Dejte jim další rok… Pak třeba Putin bude ochotný vyjednávat.“
A od koho se mohl takové rady Rubio dozvědět? Šik spekuluje, že jedním z těchto „rádců“, kteří s americkým šéfem diplomacie takto komunikovali před americkým rozhodnutím utnutí podpory Ukrajině, mohl být i právě český ministr zahraničí Jan Lipavský (nezávislý). „Byl to náš Lipavský? Je možné, že by Lipavský takto torpédoval americké snahy o mírové řešení tím, že rozhlašuje bludy?“ táže se Šik.
Spekulace o tom, že takový názor mohl vypadnout z úst právě českého šéfa diplomacie, šíří též komentátorka Karolina Stonjeková. „Pokud hovor Rubia s nejmenovaným evropským ministrem (a pokud tím ministrem je fakt Lipo) přispěl k zastavení vojenské pomoci Ukrajině, tak tím Lipánek udělal Ukrajincům nevídanou medvědí službu a dosáhl opačného efektu, než chtěl. To nevymyslíš…,“ napsala.
Znamenalo by to podle ní také to, že „naše vláda je tak zoufalá ze ztráty svojí jediné politické karty, že se vůbec nestydí být před americkou administrativou za partu idealistických bláznů, kteří žijí v bublině, nejen pokud jde o domácí politiku, nýbrž i o tu zahraniční. Bláznů, kteří i po třech letech věří, že Rusko bude nakonec škemrat o mír a totálně zdecimovaná Ukrajina to může ještě nějak ustát.“ „Haluz!“ shrnula komentátorka na svém facebooku.
Sám Lipavský označil rozhovor s Rubiem za „dobrý“ a shrnul, že spolu hovořili o potřebě vzájemně prospěšné transatlantické spolupráce, „pro niž je žádoucí, aby Evropa výrazně zvýšila odpovědnost za svou bezpečnost“.
„Prioritou zůstává spolu s USA pracovat na dosažení spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu,“ dodal.
Dobrý rozhovor s @SecRubio. Mluvili jsme o potřebě vzájemně prospěšné transatlantické spolupráce, pro niž je žádoucí, aby Evropa výrazně zvýšila odpovědnost za svou bezpečnost.
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) March 3, 2025
Prioritou zůstává spolu s USA pracovat na dosažení spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu. ?????????? pic.twitter.com/wLpaGCqaHR
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radek Kotas