Podle Sokola prozatím čeští politici ukazují, že stát byl na současné dění poměrně dobře připraven. „Přestože je tady už na 200 tisíc uprchlíků, tak bych řekl, že všechno funguje jako na drátkách. Situaci zvládají dobře, nevidím výrazné problémy, které by svědčily o opaku,“ řekl redakci. Zároveň odmítl kritiku, že toho politici dělají mnoho pro Ukrajince, ale málo pro Čechy. „To je takový levicový názor, který říká, že když se začne něco měnit a začnou vznikat ekonomické problémy typu zvyšování cen benzínu, vše může vyřešit vláda. To bychom zažili za vlády levicové, takže je pochopitelné, že vláda pravicová nechce udělat, co levicová opozice navrhuje – tedy začít regulovat ceny pohonných hmot. Je dobře, že to nedělá, takové zásahy do ekonomiky nevedou k ničemu dobrému,“ zauvažoval Petr Sokol.

Připomněl, že současná vláda dělá v této oblasti kroky vstřícné vůči občanům a firmám. Mezi ně jmenoval zrušení silniční daně nebo možnost snížit přimíchávání povinných biopaliv do pohonných hmot. Je přesvědčen, že to může jejich cenu snížit. Naopak by se nepouštěl do populistických kroků, které navrhuje vládě opozice po vzoru Polska nebo Maďarska. Ať už jde o snížení daní nebo zastropování cen energií. „Může přijít něco podobného jako na Slovensku – tlak na polostátní podniky, které v energetické oblasti fungují, ale co se týče zastropování cen energií, problém by to nevyřešilo. Co se týká rušení daní na všechno, což navrhuje hnutí ANO – tedy DPH – to by bylo jednak komplikované v rámci Evropské unie, ale navíc si musíme uvědomit, že pokud snížíte daně na důležité komodity, tak přijde o peníze státní rozpočet. Takže přesunutí peněz odněkud někam způsobí, že budou chybět jinde. Podle schodků rozpočtu v poslední době není ale státní rozpočet v kondici, aby se to dalo udělat, a jde o krátkozraké řešení,“ uvedl politolog.

Rétorika z Marsu

Nelíbí se mu ani tvrzení, že zatímco Česká republika Ukrajincům utíkajícím z války pomáhá, na vlastní obyvatele zapomíná. „V Česku válka není a na Ukrajině je. Lidé utíkají kvůli strachu o život, ne kvůli sociálním výdobytkům. Srovnávat běžný chod státu se situací, kdy je třeba pomoci někomu, kdo utíká před válkou, nelze. Tahle rétorika říká, že stát pro lidi nic nedělá a teď začal dělat pro Ukrajince. My patříme mezi nejvíce sociální státy v Evropě, kde lidé mají služby jako zdravotnictví a podobně nejdostupnější mezi prvními pěti zeměmi v Evropě. Tahle rétorika je z Marsu, navíc pomoc Ukrajině a Ukrajincům je financována z rezerv,“ podotkl Sokol.

Podle něj v současné krizi mezi českými politiky vyniká především premiér Petr Fiala (ODS). „Ukazuje se, že Petr Fiala je v této situaci výborným premiérem, protože to zvládá s klidem, bez nějakého blouznění. Všechno řeší postupně a tato krize je premiérská odpovědnost, takže pozitivně z toho vyšel premiér,“ shrnul. Naopak jako specifickou vnímá roli prezidenta, který prý na základě dění na Ukrajině přehodnotil svoji politiku. „Mě osobně to nezklamalo, ale dovedu si představit, že řadu příznivců zklamat mohl. Jeho obrat je tak zásadní, že mi připomíná rok 1968, kdy část evropského komunistického hnutí obsazení Ruskem neskousla. Do té doby podporovali Rusko nebo ho považovali za pozitivní případ. Jedním z nich je i prezident Miloš Zeman. Toho bych zařadil do druhé škatulky politiků, se kterými krize v uvozovkách zacvičila,“ sdělil.

Zeman volil mezi dvěma kartami

Sokol dále řekl, že Zeman si musel v myšlenkovém světě zvolit mezi dvěma kartami a rozhodl se pro únosnější kartu – tedy suverenitu země a českou příslušnost k tomu, čemu se zjednodušeně říká Západ. „Na základě toho opustil dosavadní politiku, která byla dost proruská. To nyní padlo a Zeman říká, že je to vina Putina. Je to logické, ale pro celou řadu příznivců to musí být překvapivé. Už jsem zaznamenal konspirační teorie, že ho vyměnili na sociálních sítích, což ukazuje rozčarování části zemanovců, který názor zvolil,“ vysvětlil odborník.

Vyjádřil se i k posledním politickým průzkumům. „Andrej Babiš (šéf hnutí ANO a bývalý premiér, pozn. red.) je v podstatě stále na svém, menší změny mohou být ve statistické chybě. ODS jde nahoru a některé vládní strany oslabily oproti volebnímu výsledku. Jinak by po přepočtení vyšla podobná Sněmovna, jaká je dnes. K žádnému tektonickému otřesu a změně od voleb nedošlo,“ poznamenal Petr Sokol, ale upozornil na klesající podporu Pirátů. „Ti mají kolem pěti procent, což je vykompenzováno posílením jiných stran. Může to být způsobeno několika faktory. Jedním jsou dozvuky něčeho, co jsme mohli nazvat výbuch ve volební kampani, pak menší viditelnost vzhledem k tomu, že nemají výrazné zastoupení ve vládě. Ministr zahraničí (Jan Lipavský, pozn. red.) navíc nedělá moc pirátskou politiku, protože zbytek vlády vidí zahraniční politiku jinak,“ řekl Sokol.

Sokol: Piráti nemají dost politických sil prosazovat svoji agendu

Ivan Bartoš, předseda Pirátů, od doby, co nastoupil do vlády, působí podle politologa trochu bez energie. „Sečteno, podtrženo, jsou méně vidět. A třetí věc je, že samotná podstata pirátství je spíše opoziční, není moc vládní, a zbylo jim nyní jen tvrdé pirátské jádro. Účast ve vládě s kvartetem stran od středu doprava nemusí být příjemná, takže to jim také nenahrává. Pirátskou agendu nebudou schopni prosazovat, nemají k tomu politickou sílu a nedostali dost hlasů, respektive jim je vzali Starostové. Piráti jsou ve velmi složité pozici a podzimní komunální volby pro ně mohou dopadnout problematicky,“ sdělil.

Pro ParlamentníListy.cz okomentoval také opoziční hnutí SPD. „SPD dokonce navzdory dosavadní politice hlasovalo v Poslanecké sněmovně pro odsouzení agrese vůči Ukrajině a nyní se zdá, že je SPD v defenzivě, protože jí okolností nepřejí. Ale to bude přesně ta síla, která začne hrát rétoriku: Češi proti Ukrajincům. V dalších fázích se jim populismus vrátí a pak se otřepou. V podstatě jsou v podobné situaci jako Miloš Zeman, zbortil se jim geopolitický svět,“ dodal Petr Sokol.