„Viděl jsem, že někdo řekl, že se bude konat schůzka v Saúdské Arábii. Nevím, oč jde,“ řekl v sobotu na okraj Mnichovské bezpečnostní konference ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Posléze dodal, že pokud půjde o mírové rozhovory o míru na Ukrajině bez Ukrajiny, tak pravděpodobně nepůjde o vážný rozhovor.
Který z vybraných českých europoslanců nejlépe hájí české národní zájmy?Anketa
Jeden ukrajinský představitel na konferenci vyjádřil nad touto zprávou rozhořčení a řekl: „Nevím, odkud se to vzalo, ani co očekávají, že bude výsledkem těchto rozhovorů, kam nejsme pozváni.“
Mychajlo Podoljak, poradce ukrajinského prezidenta, shrnul ukrajinský pohled na připravovaná jednání. „Na jednacím stole není nic, co by stálo za to diskutovat. Rusko není připraveno na jednání.“
Trumpův zvláštní vyslanec pro mírová jednání Keith Kellogg poskytl jen málo odpovědí o tom, kam chce americká administrativa situaci kormidlovat.
„Každý, kdo se zde setkal s Kelloggem, vypadá, jako by sbíral informace a nedával je,“ řekl ukrajinský poslanec Oleksij Gončarenko. „Lidé jsou velmi zmatení. Není jasné, kam směřujeme.“
Někteří z ukrajinských spojenců ve Washingtonu byli šokováni a mírně řečeno velmi kritičtí.
„Pouze ve zvráceném světě Trumpovy diplomacie se větší invazní zemi dostává většího respektu než zemi, která byla napadena – a že zemi zodpovědné za strašlivé válečné zločiny byla dána nejlepší šance na mír,“ řekl Mike Quigley, demokrat z Illinois a spolupředseda ukrajinského výboru Kongresu. „To signalizuje, že Ukrajina nemůže očekávat, že s ní bude při jednáních zacházeno dobře,“ varoval.
Jiní však varovali před alarmismem ještě před konáním schůzek a řekli, že nejdůležitější je výsledek, nikoli proces.
„Je mi jedno, jestli se (Trump) setká s Putinem v Clevelandu. Je mi jedno, jestli mluví. Je mi jedno, jestli jedou na dovolenou. Nezáleží mi na tom, co děláte, pokud to děláte správně,“ řekl senátor Lindsey Graham, republikán z Jižní Karolíny a blízký Trumpův spojenec. „Výsledek má v rukou prezident Trump. Nezáleží na tom, co říká (ministr obrany) Pete Hegseth. Nezáleží na počtu uskutečněných telefonátů. Důležité je, jak to skončí. Pokud to skončí tak, že to odradí budoucí agresi a stabilizuje evropský kontinent, dostane se mu uznání.“
Je v Evropě pošlapávána svoboda slova, jak tvrdí americký viceprezident J.D. Vance?Anketa
Z Evropy zaznívá, že je třeba amerického prezidenta Donalda Trumpa přesvědčit, že tady jde o celou Evropu.
„Byl bych raději, kdyby Spojené státy nemluvily přímo s Ruskem a aby se do toho určitě zapojila Ukrajina a Evropa? Ano, to bych preferoval,“ řekl finský prezident Alexander Stubb během rozhovoru pro Politico. „Ale pokud tomu tak není, pak musíme v podstatě přesvědčit Američany, že i Evropě jde o hodně,“ zaznělo z úst finské hlavy státu.
„Myslím, že naším problémem v Evropě je často to, že hodně mluvíme a málo děláme. Právě teď je míč na naší straně. Musíme být v těchto jednáních relevantní a pochopit, že nejde jen o budoucnost Ukrajiny, ale také o budoucnost evropské bezpečnosti. A vlastně si myslím, že jde také o budoucnost Spojených států jako supervelmoci.“
Máte rádi Ondřeje Vetchého?Anketa
Agentura Reuters doplnila, že Evropané by chováním Američanů neměli být překvapeni.
„Nemělo je to překvapit. Přesto byli evropští představitelé v posledních dnech šokováni a zaskočeni kroky Trumpovy administrativy v otázkách Ukrajiny, Ruska a evropské obrany. Na významné bezpečnostní konferenci v Mnichově o víkendu bylo mezi evropskými delegáty cítit zděšení a nedůvěru. A závan paniky. … Nemohou si být jisti americkou vojenskou ochranou a že americký prezident Donald Trump uzavře s ruským prezidentem Vladimirem Putinem mírovou dohodu o Ukrajině, která nepodkope Kyjev a širší evropskou bezpečnost,“ napsala agentura Reuters.
Šéfka evropské zahraniční politiky Kaja Kallasová přímo v Mnichově poznamenala, že jí tato situace připomíná Mnichovskou dohodu z roku 1938, kde se bez účasti Čechoslováků dohodlo, že fakticky přijdou o svůj stát. Mělo to přinést mír. Ale výsledek dnes všichni dobře znají. Adolf Hitler stejně rozpoutal druhou světovou válku.
„Nyní je jasné, že USA chtějí rozbít poválečný řád, který vytvořily. A to zahrnuje i zničení EU. Budeme na to muset být připraveni a zcela změnit svůj postoj,“ zaznělo během víkendu od jednoho z evropských diplomatů.
„Po třech letech války, která vytvořila novou jednotu v rámci NATO, dala Trumpova administrativa jasně najevo, že hodlá zaměřit svou pozornost jinam: do Asie, Latinské Ameriky, Arktidy a všude tam, kde prezident Trump věří, že Spojené státy mohou získat kritická práva na těžbu nerostných surovin,“ napsal server amerického listu New York Times (NYT).
Evropští představitelé, kteří se vrátili ze setkání s ministrem obrany Petem Hegsethem, uvedli, že nyní očekávají stažení desítek tisíc amerických vojáků z Evropy. Otázkou je pouze to, kolik se jich stáhne a jak rychle.
Podle NYT evropští politici vyjádřili obavy, že při jednáních mezi čtyřma očima s ruským prezidentem Vladimirem Putinem je Trump na nejlepší cestě přistoupit na podmínky, které by nakonec mohly Moskvu dostat do pozice, kdy bude vlastnit pětinu Ukrajiny a za několik let se připraví na zabrání Ukrajiny celé. Tito politici se podle NYT zkrátka a dobře domnívají, že konečným cílem Putina je rozbití NATO.
Ukrajinský prezident na jednání v Mnichově volal po posílení evropských ozbrojených sil, v nichž by nezanedbatelnou roli hráli bojem zocelení ukrajinští vojáci.
Schvalujete řezy ve financování mezinárodní pomoci, které v USA provádí Trump a Musk?Anketa
A britský premiér Keir Starmmer podle BBC, která se odvolala na další média, naznačil, že Zelenského výzvu slyšel. Poznamenal, že je připraven rozmístit vojáky na Ukrajinu, pokud to bude potřeba.
V článku pro The Telegraph premiér hovořil o „momentu přicházejícím jednou za generaci pro kolektivní bezpečnost našeho kontinentu“.
„Toto není jen otázka budoucnosti Ukrajiny. Je to existenční pro Evropu jako celek. Zajištění trvalého míru na Ukrajině, který dlouhodobě zajistí její suverenitu, je zásadní, pokud máme odradit Putina od další agrese v budoucnu,“ řekl.
Souhlasil s tím, že Evropa musí zvýšit své výdaje na obranu a převzít větší roli v NATO.
Spojené království v současnosti vynakládá na obranu přibližně 2,3 % HDP a zavázalo se zvýšit výdaje na obranu na 2,5 %, jen podle BBC není jasné, kdy přesně k navýšení dojde.
„(Ale) zatímco evropské státy musejí zrychlit v posilování své bezpečnosti – a my to uděláme – podpora USA zůstane kritická a bezpečnostní záruka USA je nezbytná pro trvalý mír, protože pouze USA mohou odradit Putina od dalšího útoku,“ řekl Starmer.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.