Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro blízkovýchodní studia Metropolitní univerzity v Praze, tvrdí, že i přes prosazování férového přístupu k problematice izraelsko-arabského konfliktu ze strany ministerstva zahraničních věcí je prokazatelné, že Česká republika má blíže k Izraeli.

„Nyní však prezident vyhrotil situaci tak, že se od něj distancuje i ministerstvo," uvedl Tureček pro server Aktuálně.cz. „Musíme vzít v potaz, jaká byla na akci v Hradci Králové atmosféra. To byla jednoznačně proizraelská záležitost, na adresu Izraele se nepronášelo nic kritického. Když Zeman přednesl větu o stěhování ambasády, všichni mu tleskali," podotkl.

Zemanovo vyjádření vyvolalo silnou odezvu také na arabské straně, ovšem zcela opačnou. Ohradila se proti němu Liga arabských států (LAS), Organizace islámské spolupráce, Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) i radikální Hamás. Předseda arabského parlamentu, tedy orgánu LAS, Ahmad bin Muhammad Jarván dokonce prohlásil, že by přestěhování ambasády do Jeruzaléma znamenalo „do očí bijící porušení mezinárodního práva, rezolucí OSN, Ženevských úmluv a mezinárodních dohod o okupovaných palestinských územích, včetně východního Jeruzaléma".

 "Už v listopadu roku 1980 se Liga arabských států usnesla, že se státem, který uzná Jeruzalém za hlavní město Izraele nebo tam přenese svou ambasádu, přeruší diplomatické styky. Jejich současné stanovisko tedy nepovažuji za překvapivé, drží se svých přísných postupů," upřesnil Tureček.

Více už se dělat nedá

Ze strany Hradu se záhy objevily snahy o mírnění těchto výroků. „To, co pan prezident myslel, bylo vyjádření jeho důvěry a víry v to, že mírový izraelsko-palestinský proces skončí principem dvou států a v té chvíli Česká republika samozřejmě radostně přenese svoji ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma," nechal se slyšet ředitel zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček. Stanovisko Zemana, tak jak ho zkorigoval Kmoníček, ve čtvrtek zopakuje také český velvyslanec v Káhiře Pavel Kafka na setkání se zástupci LAS.

Více už se podle názoru Turečka dělat nedá. „Už by to mohlo být i nedůstojné, se pořád dokola poníženě omlouvat, a ničemu by to nepomohlo," míní. Možnost, že by se Česká republika mohla nyní stát cílem teroristických útoků, nepovažuje za příliš reálnou. "Nejsme tak významní. Osobně si myslím, že kdyby nějaká teroristická skupina chtěla někoho trestat, vybere si prominentnější cíle. Vyloučit se nedá nikdy nic, záminkou by to mohlo být, ale riziko bych nepřeceňoval," pronesl.