„Pan prezident i jeho rodina a nejbližší spolupracovníci byli opakovaně informováni o jeho zdravotním stavu, o predikci vývoje a o možných rizicích a komplikacích,“ ujistila nemocnice.

Nadále prý považuje za nejvhodnější péči ve specializovaném zdravotnickém zařízení, ale „vzhledem k významnému zlepšení zdravotního stavu pana prezidenta plně respektuje jeho rozhodnutí upřednostnit naplňování svých ústavních povinností mimo zdravotnické zařízení a ukončit hospitalizaci v ÚVN“.

Prezidentovi bude poskytována zdravotní péče v domácím prostředí a nemocnice uvedla, že její poskytovatel přebírá za prezidentovo zdraví veškerou odpovědnost.

„ÚVN je připravena v případě potřeby poskytovat prezidentovi republiky Miloši Zemanovi zázemí specializovaného zdravotnického zařízení a nadále bude zajišťovat pravidelné ambulantní lékařské kontroly,“ ujistila nemocnice.

Prezident byl do střešovické nemocnice převezen v neděli 10. 10., den po volbách. Kolonu sledovali novináři, kteří dorazili do Lán na tiskovou konferenci předsedy vlády, se kterým se toho dne prezident sešel. Záběry prezidenta, které novináři pořídili, vyvolaly otázky o jeho zdravotním stavu.V následujících dnech mnozí spekulovali o tom, zda je Miloš Zeman ještě naživu a Senát chtěl aktivovat ústavní článek, který jej kvůli nezpůsobilosti k výkonu funkce zbavuje pravomocí.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil se obrátil na ředitele ÚVN s dotazem na zdravotní stav prezidenta a poté na tiskové konferenci oznámil, že prezident není ze zdravotních důvodů schopen vykonávat jakékoliv povinnosti. Dále pak, že „pacientova dlouhodobá prognóza je hodnocena jako krajně nejistá a Zemanův návrat do funkce málo pravděpodobný“.

Celá aféra se odehrála pod taktovkou ústavního právníka Jana Kysely, tajemníka senátní komise pro Ústavu, která již dříve variantu uplatnění článku 66 připravovala. Kysela nejprve pomáhal Vystrčilovi s formulací otázek, pak z pozice „ústavněprávního experta“ nemocnici s formulací odpovědi a nakonec v Senátu radil Vystrčilovi, jak s odpovědí naložit.