Michail Sergejevič Gorbačov se narodil 2. března 1931 v obci Privilnoje na Kavkaze. Jeho otec byl Rus a matka Ukrajinka. Dva roky po jeho narození jeho rodný kraj těžce zasáhl hladomor způsobený politikou kolektivizace, což se pro Gorbačova stalo celoživotním mementem. Zemědělství vždy bylo oblastí, o kterou se intenzivně zajímal.

Po studiích práv na Lomonosově univerzitě v Moskvě (kde poznal svou ženu Raisu) zaznamenal velmi strmou kariéru v rámci sovětské komunistické strany. V osmačtyřiceti se stal suverénně nejmladším členem politbyra.

Nejvyšší stranický orgán v té době trpěl značnou personální zkostnatělostí a Gorbačov se coby energický modernizátor dokázal prosadit i zde. Když krátce po sobě zemřeli generální tajemníci Brežněv a Andropov a rovněž jeho nástupce Černěnko trávil od počátku svůj mandát převážně na nemocničním lůžku, byl Gorbačov coby jeho zástupce v podstatě nejvlivnějším straníkem. V březnu 1985 zemřel i Černěnko a Gorbačov se stal generálním tajemníkem strany.

Velmi rychle po svém nástupu představil ambiciózní program reforem stagnujícího systému. Perestrojka představovala komplexní reformu ekonomiky, glasnosť měla být novým větrem ve směru demokracie a otevřenosti. Jeho ambice se nezastavily například ani před bojem s tradičním ruským neduhem alkoholismu.

V druhé polovině osmdesátých let si porozuměl s americkým prezidentem Reaganem, což přineslo světu sérii dohod o jaderném odzbrojení a změnu napjaté atmosféry mezi supervelmocemi. Sovětský vůdce, který byl zcela jiný než jeho předchůdci, získal na Západě značnou popularitu.

Doma to měl složitější, ekonomické reformy totiž přinesly řadu potíží. Mnohem více než dříve se v zemi objevovaly prázdné regály i problémy s dodávkami energií. Politika glasnosti vedla k tomu, že se o problémech doposud zcela nezvykle otevřeně hovořilo, a to nadále komplikovalo Garbačovovu situaci.