O dnešním úmrtí brněnského rodáka informovalo na facebooku Komunitní centrum pro válečné veterány Brno. Bočkův skon potvrdil ČTK vedoucí oddělení komunikace generálního štábu Ivo Zelinka s odkazem na informace od Bočkovy rodiny. Boček pocházel z Brna-Tuřan, v poslední době žil v jednom z brněnských domovů pro seniory. Byl posledním žijícím českým pilotem, který usedl v britské RAF do kokpitu stíhacího letounu.

„Generál Boček bojoval za to, aby naše země byla demokratická, svobodná a nezávislá. Ať odpočívá v pokoji,“ uvedl na twitteru premiér Petr Fiala (ODS).

Ještě v únoru přijímal Boček gratulanty ke 100. narozeninám. Primátorce Brna Markétě Vaňkové (ODS) tehdy řekl, že je spokojený, že z dlouhého života nejraději vzpomíná právě na Británii za druhé světové války. „Tam bylo dobře. Ty spitfiry, to byly perfektní mašiny. Nebylo to náročný, bylo to moc dobrý,“ poznamenal Boček.

Z nacisty obsazeného Československa odešel Boček v 16 letech. Zúčastnil se bojů o Francii, poté v Británii vstoupil do RAF, kde působil jako mechanik. Letecký výcvik absolvoval v Kanadě a od roku 1944 se v řadách československé 310. stíhací perutě v britském letectvu na spitfirech účastnil vzdušných bojů. Na svém kontě má 26 operačních letů, nalétal 73 hodin a 50 minut.

Brzy po druhé světové válce odešel Boček do civilu, nesdílel tak osud svých někdejších spolubojovníků, kteří se stali po komunistickém převratu terčem represí, případně emigrovali. „Zrovna pan generál Boček měl štěstí, jemu se perzekuce vyhnula. Demobilizoval v březnu 1946 a odešel do civilního zaměstnání,“ zmínill nedávno v rozhovoru s ČTK historik Jan Břečka. Boček pracoval nejdříve jako automechanik, poté soustružník.

Za bojové hrdinství obdržel vysoká československá a britská válečná vyznamenání. Prezident Václav Klaus mu v roce 2010 propůjčil nejvyšší státní vyznamenání Řád Bílého lva III. třídy, prezident Miloš Zeman mu v roce 2019 udělil stejný řád nejvyšší třídy. Sté narozeniny oslavil Boček v únoru, v dopise mu gratuloval i britský král Karel III.