„Zástupci ‚liberální levice‘ se setkali s ‚liberálně levicovým‘ moderátorem v ‚liberálně levicové‘ televizi a společně vrkali jak holoubátka,“ rýpl si do dnešní diskuse Ovčáček. 

Petr Štěpánek pak byl poněkud ostřejší. „Informační zločinci z České televize jsou opět v akci. Otázky Václava Moravce, debata o Brexitu. Debatují europoslanec, odpůrce Brexitu a beznadějný eurohujer Pavel Telička, europoslanec, odpůrce Brexitu a beznadějný eurohujer Luděk Niedermayer a politolog, odpůrce Brexitu a beznadějný eurohujer Lukáš Macek. Debatu řídí beznadějný moderátor, beznadějný odpůrce Brexitu a beznadějný eurohujer Václav Moravec. Vskutku excelentní názorová vyváženost! Děkujeme Ti, milá Česká televize, že Ti na něco takového můžeme měsíc co měsíc posílat výpalné ve výši 135 korun,“ poznamenal.

Moderátor Václav Moravec si ve svém studiu připomínajícím obrovskou bublinu podal ruku s Pavlem Teličkou, europoslancem, jenž zakládá nové hnutí Hlas, s politologem Lukášem Mackem a s dalším europoslancem, Luďkem Niedermayerem (TOP 09). Pánové se hned na úvod pořádně obuli do Velké Británie, která se rozhodla odejít z EU. Britští politici prý teď předvádějí velmi nezodpovědnou politiku. A pokud se to nezmění, bude to bolet i nás. Macek doplnil, že Češi, resp. ODS, nese spoluvinu na tom, že Britové odcházejí z EU.

„Hostem měl být slovenský expremiér Robert Fico, ale ten svou účast v sobotu večer odvolal s poukazem na zdravotní obtíže,“ oznámil Moravec ještě předtím, než zahájil samotnou debatu. Poté otevřel téma odchodu Velké Británie z EU, která má odejít za šest týdnů, ale zatím vůbec není jisté, jak tento odchod bude vypadat, což všichni tři hosté vnímali jako velký problém. „Je to docela tragické,“ poznamenal k tomu Niedermayer, který klade velký díl viny na bedra britských opozičních labouristů, kteří odmítají vyhlásit jasné stanovisko k Brexitu. Už před referendem se labouristé nevyjadřovali příliš hlasitě. Telička dal Niedermayerovi za pravdu. „My tady máme neschopnost Britů domluvit se spolu navzájem,“ zaznělo z úst zakladatele hnutí Hlas.

Macek připomněl, že EU je sice členem evropského společenství, ale vždy z něj byla tak trochu jednou nohou venku, protože si vybojovala celou řadu výjimek. „Zrovna tato země, která si dělá z pravidel EU trošičku trhací kalendář, je nespokojená a chce odejít,“ kroutil hlavou Macek.

„Britským voličům by měl někdo opakovat, že právě členství v EU pomohlo vyřešit spory mezi Velkou Británií a Irskem. Na to však prakticky nikdo nepoukazoval. Místo toho v kampani převládaly emoce. Je to velmi tvrdá vizitka zodpovědnosti, nebo spíše nezodpovědnosti britské elity,“ upozornil Macek. Tehdejší konzervativní premiér David Cameron hájil EU až nějakých 14 dní před referendem, což rozhodně nestačilo. EU si přitom podle Macka nemůže dovolit hodit Irsko přes palubu. Při jednáních o hranici mezi Irskem a Severním Irskem musí EU stát na straně Dublinu. „Týká se to i nás a s naší historickou zkušeností nemůžeme hodit Irsko přes palubu,“ varoval Macek.

Na hranici mezi Irskem a Severním Irskem panovalo po desítky let obrovské napětí. Jak zabránit návratu tohoto napětí? Telička má jasno. Ze Severního Irska je třeba udělat specifické území, které bude součástí celní unie. Britové však mají strach, že by to fakticky znamenalo odtržení Severního Irska od jejich státu.

Pánové se však shodli na tom, že nad touto otázkou měli Britové uvažovat už před samotným referendem.

Za odchod Británie prý může česká ODS. Vážně

Macek v této souvislosti varoval před institutem referenda jako takovým. „Referendum je obrovská past. Je to způsob, jak sjednotit všechny nespokojené na tom, co nechtějí,“ začal. „Ale sjednotit pak tyto tábory v tom, co vlastně chtějí, je mnohdy prakticky nemožné.“

Poukázal také na téma, o kterém se prý příliš nemluví. Češi prý nesou spoluvinu na tom, že dnes Británie odchází z EU. „Nezaznamenal jsem, že by někdo připomněl český podíl na Brexitu,“ upozornil Macek. Spoluvinu na Brexitu podle Macka nese především ODS, která britské konzervativce nalákala k založení vlastní parlamentní frakce v Evropském parlamentu, což vedlo k tomu, že britští konzervativci přestávali hledat kompromisy s německou CDU/CSU a dalšími stranami sdruženými v Evropské lidové straně.

Niedermayer poznamenal, že Brexit přece jen ukázal také něco pozitivního. Sedmadvacet států EU si uvědomilo, jak důležité je táhnout za jeden provaz. Telička okamžitě dodal, že členové Evropského parlamentu jsou schopní se spolu relativně dobře domluvit. Problém nastává až u prezidentů a premiérů jednotlivých členských zemí, kteří mnohdy okopávají EU kotníky a nabízejí populistická řešení.